neděle 26. února 2017

... dortový...

... dorty pro moje skřítky milované...
... růžový, plný jahod, pro princeznu a pro Křemílka čokoládový, s malinama... 



... obyčejný piškot a vzhledem k tomu, že byl hlavně pro děti, tak krém pouze tvaroh a mascarpone...

... přiznám se, že ten růžový mě docela rozněžnil, je nádherné mít holčičku :)... a jasně, nejsem žádná pekařka ani cukrářka, výsledek je tak nějak impulsivní...

... na korpusy mám oblíbený piškotový recept a po vyzkoušení všemožných jiných zůstávám už dlouhou dobu věrná tomuto...


4 větší vejce, bílky a žloutky zvlášť
špetka soli
1 sáček vanilkového cukru
100 g moučkového cukru
100 g hladké mouky
50 g škrobové moučky (třeba solamylu)
1 lžička prášku do pečiva

... k bílkům přidejte 4 lžíce studené vody a ušlehejte z nich pevný sníh. Přimíchejte k nim špetku soli, vanilkový i moučkový cukr a nakonec jeden po druhém i žloutky. Mouku smíchejte se škrobem a práškem do pečiva a postupně zapracujte do sněhu...a raději ji ještě přesívám přes sítko... u čokoládové verze přidám ještě kakao - podle oka... - a taky nechám prosít sítkem, nemusím pak tolik vymíchávat hrudky :)
... peču ve vyhřáté troubě na 180st cca necelou půlhodinu... (zase to beru podle té své, která občas peče mnohem rychleji než je uvedeno v receptech...)


Krém:

500g mascarpone
750g tučného tvarohu
100g cukru krupice
sáček vanilkového cukru (já si dělám domácí a dávám ho napůl s cukrem krupice)
1šlehačka

... všechny ingredience, krom šlehačky, smíchejte a pak k nim přidejte do tuha ušlehanou šlehačku... tohle množství mi vyšlo na oba dorty, takže na jeden dort stačí poloviční dávka... 
... nebo pokud vám zbyde jako mě, tak z něj ještě pak dotvořím "poháry co dům dal"... piškoty, ovoce, čokoláda... dle chuti...


Postup růžového dortu:
... korpus jsem rozkrájela na 3 patra, každé patro promazala jahodovou marmeládou, potřela bílým krémem a pokladla nakrájenými jahodami... pak jsem si odebrala část krému a vmíchala do něj dokonale rozmixované mražené jahody, čímž se mi obarvil na růžovo a celý dort jsem tímhle růžovým krémem potřela...
... dozdobila jsem pusinkami, které jsem upekla den předem a makronkami, které jsou kupované ;)...

Postup čokoládového:
... rozpustila jsem cca 300g čokolády a tu vmíchala do zbylého bílého krému. Čokoládový korpus jsem rozkrojila jen v půli, pomazala marmeládou z josty (je pikantnější a tak se mi do čokoládových dortů víc hodí) a promazala krémem, pak jsem celý dort polila čokoládovou polevou, dozdobila pusinkami a zbylým krémem, zahltila malinami a zasypala čokoládovou drtí...

... tak třeba se vám někdy bude hodit ;)...








... krásnou sladkou neděli (nebo alespoň to co z ní ještě zbývá), moji milí!!! :)


Vaše Šárka

... a já letím konečně na ten čurbes ze včerejška... já vím, jsem hrozná ostuda... ;)

sobota 25. února 2017

... a je to...

... už v županu se choulím pod dekou... Šiška tu vedle mě přešlapuje a vrní jak vlak motorák... děti jak andílci oddechují v postýlkách, usnuli dneska jak na povel a já s nimi, ještě dřív než nám tatínek dovyprávěl pohádku :)... ani se nedivím :)...  Terezka, ta v tom všem zapomněla i na odpoledního šlofíka, ženská no, přeci si něco nenechá ujít ;)

... před chvílí jsem se vzbudila, dala rychlou sprchu, ale pořád mám pocit, že stejně napůl spím ... můj drahý je na klasické sobotní "schůzi" ... po celém domě se od stropu snáší hejna barevných balonků a kuchyň je plná zbytků oslavy... chtěla jsem to původně ještě poklidit, ale obávám se, že to na mě asi počká do zítřka... nebo spíš určitě...



... ty balonky to byl hit odpoledne... a každé dítko si jich i pár odnášelo hrdě domů, a ani se nedivím, já sama jako malá balonky zbožňovala, natož tyhle "létací" :)... i Křemílek si jeden propašoval do ložnice... a když se mi od sousedů naskytla možnost půjčit si hélium, tak jsem prostě neodolala...


... opět jediná společná fotka... :)





... byl to parádnický šrumec, ale stálo to za to ;)




... ale teď už DOBROU NOC :)...

Vaše Šárka

PS: nějaká fotka bude, ale musím se jimi prokousat ;)

... přípravy v plném proudu...

... dortové šílenství propuká... čurbes vrcholí... co nestihnu já o to se postarají skřítci :)...

růžový pro Terezku ... vzadu čeká čokoláďák pro Křemílka... 

... po tom "sladkém" dopoledni si ráda dám tu svíčkovou k obědu ;)...

... krásnou sobotu vám všem a já jdu pokračovat...

Vaše Šárka

pátek 24. února 2017

... a zase budeme slavit...

... mám za sebou už dvě hoďky v aťasu, a zachumlaná zase zpátky v peřinách až po bradu  si vychutnávám nakumulované teplo... venku to pěkně řádí, slyším jak vítr rumpluje na komíně. Terezka ještě oddychuje v postýlce a Křemílek chrní nalepený na mě... zavrtí se a odkope... Přikryji ho a on se na mě ještě víc namáčkne. Miláček. Koukám jak skrz žaluzie začíná svítat... 

... v hlavě sestavuji seznam... dnes velké plánování a přípravy na zítřejší oslavu... a to rovnou dvojitou... 



Původně se teď měl slavit Terezky rok a za necelých 14 dnů měla být oslava pro Křemílka, jenže všechny děti  by se nám nepodařilo dát dohromady jindy jak teď a tak v sobotu u nás bude "kinderpárty" pro oba ;) ... a příští týden to oslavíme jen s prarodiči... takže z toho vlastně vyjdou ještě líp :) ... dvě oslavy, dva dorty - no kdo by to nechtěl :))

...seznam se plní... musím si vzít radši tužku a papír ;)

... a musím jít, začíná se to probouzet a ač mě den začal už ve 4 ráno, tak teprve teď začíná na plný plyn, však to znáte ;)...

Krásný pátek moji milí a pozor,ať v tom větru neulítnou čepice! ;)

Vaše Šárka



čtvrtek 23. února 2017

...únorově do růžova...

... únor bílý pole sílí, říká se...
... nu, alespoň u nás by bílého sněhu venku opravdu pohledal (vystřídalo ho parádní blátíčko)... a bílá je pryč i doma...v obýváku ladím jemnou růžovou... únorovou...
... když si představím měsíce barevně, tak se mi u únoru prostě vybaví jemně starorůžová... máte taky měsíce spojené s barvami?... nebo možná mám trochu profesionální deformaci...?

... tulipány mi tu vydrží dlouho... jediná výhoda chladnějšího podkroví, kterou večer zachumlaná pod dekou moc neoceňuji :)
(ale jakmile se do oken opře sluníčko, hned je to znát ;))





... a když už jsme na té návštěvě, tak dnes trochu širší záběr... já vím, není to obývák jako vystřižený z designového časopisu o bydlení... i televize má už taky nějaký ten křížek na krku, ale funguje a mám k ní citové pouto - byla to první věc, hned po pračce, kterou jsem si pořídila, ještě za svobodna, z prvních výplat, do mého nového bydlení, stála tenkrát 20tis!!!!...což byla dost šílená pálka (no ona je i dneska, co si budeme povídat že? :)... až doslouží, tak s ní půjde pryč i původní podstavec a pak asi přijde čas nějakých změn ;)
... zatím je to takový pelmel, který ale společně funguje, co myslíte? ;)...
(a možná se ke mě aji víc hodí ;))





... a pak se probudí skřítci... a hned to tu ožije ...





...a moje chvilka vyčerpána...

Mějte krásný čtvrtek - u nás vykouklo sluníčko, ale je zároveň obrovskej vítr, tak doufám, že mi Křemílek na procházce neuletí ;)

Vaše Šárka ♥


úterý 21. února 2017

...konečně o tom, jak ta moje tajná sláva dopadla ;)...

...jsem blogerka na baterky... přiznávám...
... jak se najde chvilka, schovávám se teď v aťasu, maluji jen se ze mě kouří, potřebuji už dostat všechny resty z domu, abych se mohla pustit do volné tvorby, cítím jak se ve mě kupí nahromaděné nápady a potřebuji ten příval odšpuntovat, jenže ho musím držet, protože jinak bych zase nedokončila co musím... znám se...
... ale jak něco MUSÍM a není k tomu vhodná konstelace, tak mi to jde jak psovi pastva...

... minulý týden mě probudilo sluníčko, tento týden mi do oken bubnuje déšť, ale i to má svoje uklidňující kouzlo... dneska jsem četla, že má přijít další vlna mrazů... no tak si říkám, že možná dobře, že jsem minulý týden tomu slunečnému kouzlu a vůni jara ve vzduchu odolala a ten květník za okno si v omamném okouzlení neosázela... jestli má mrznout, tak tam bude nejlíp tomu mechu, který je tam už od podzimu... 

... a taky jsem vám slíbila, že vám dám vědět jak dopadla ta moje "tajnačka"... :)

... byli to nervy, to vám povím... hlavně v pátek odpoledne jsem se modlila, aby se nějakou náhodou můj drahý neobjevil doma dřív nebo třeba jenom "na skok pro něco"... a mě nenačapal uprostřed příprav jednohubek a chlebíčků a smažení miniřízečků a všeho toho nezbytného zdobení okolo... dokonce jsem se přistihla jak se mi nervozitou sem tam klepou ruce a každou chvilku mi z nich něco upadne... :) a s blížícím se večerem jenom rostla ;)...
... naštěstí se pak začli lidi scházet a já se o svůj díl nervíků mohla podělit :D...

... člověk by neřekl, kolik malých i velkých nezbytností je třeba do puntíku naplánovat... třeba to, že každý přijede autem, tudíž musí hledat místo na zaparkování kus od domu, aby známá auta před domem nebo moc blízko domu vše neprozradila :)... nebo když pošlu SMS, že nejsme doma, ale u našich a děda nás přiveze asi o něco později, tak nesmím zapomenout zamknout, což se samozřejmě stalo, ale díky duchapřítomnosti kamaráda jsme to na poslední chvíli vychytali...
... v 6.50 jsme zhasli a napjatě čekali... 
... tajným agentem bych rozhodně být nemohla, protože hned jak se zhaslo najednou jsem pocítila strašnou touhu jít na záchod a začlo mi téct z nosu a samozřejmě jsem neměla kapesník, takže jsem lovila po tmě ubrousky na stole a modlila se, abych nevylila připravené pití... :)

... ve tmě čas jakoby přestal utíkat... sem tam prohozený vtípek vyvolal vlnu smíchu, jenže jak se blížila sedmá hodina, bylo třeba uzamknout pusy na zámek...

... začlo bimbat 19hod...
... napjatě jsme čekali ve tmě...
... vrzla branka...
... Martin přicházel k domu, něco velkého nesl, my všichni ztuhli a já cítila, jak napjetí jiskří mezi všemi...
... Martin otevřel dveře na verandu, rozsvítil si venku pod pergolou a odcházel zase zpátky k brance...

... napjetí rostlo...

... Mates se vrací od branky a opět něco nese... jasně... přivezl z dílny dřevo do kamen :)) ... takže čekáme až ho vynosí... prostě ví, kdy ho přivézt :)
(já vím, člověku by se chtělo vyběhnout a pomoct mu, ale cožpak to šlo?)

... tak, dřevo je asi navezeno, protože opět ho slyšíme na verandě... chvíli tam něco štrachá a pak zase vyjde ven a něco hledá na dvoře...

... my stále stojíme ve tmě kuchyně, šeptem komentujeme situaci a čekáme... 

... a slyšíme znovu rachot na verandě... 

... konečně Martin bere za kliku a do tmy kuchyně padne trochu světla z verandy, vidíme jeho stín jak vstupuje mezi dveře a už to v tom čekání nevydržíme a zakřičíme "PŘEKVAPENÍ!!!!"

... chudák se tak lekne, že ani nestačil dveře otevřít naplno a úlekem odskočil skoro o dva metry zpět do chodby... :)
... vrátí se do kuchyně, rozsvítí a je vidět, že se z překvápka bude vzpamatovávat ještě chvilku :)... 

...každopádně se zeptá - "kde jsou klíče od dílny?"...

... aha, tak to bylo to co tak usilovně hledal na té verandě... on totiž jeden z kamarádů dorazil na kole a to jsme zamkli právě do dílny. A já klíče, které normálně leží na botníku, vzala sebou do kuchyně, protože co kdyby náhodou... a ještě že tak, protože můj drahý měl v plánu, využít toho, že ještě nejsme doma a chvíli si tam, než dorazíme, "štrůtat..."... a my bychom se asi načekali :)

... důležité však je - klaplo to :)... překvapení, oslava i radost z dárku, který od nás všech dostal :)...

... a aby těch oslav u nás nebylo málo, tak o víkendu budeme slavit 1.rok s naší princeznou. Oficiálně tedy narozeniny měla minulý týden, ale protože jsme o víkendu nebyli doma, tak oslava bude až teď...

... a já se pro dnešek rozloučím, v kuchyni už mi vykynulo těsto na buchty... povidlový... dostala jsem na ně strašnou chuť, tak je musím stihnout  dát do trouby dřív, než se Terezka probudí ;)

Mějte se moc krásně!!!

Vaše Šárka ♥




úterý 14. února 2017

14.únor...

... asi jsem tak trochu stará škola, ale u nás doma se svátek sv. Valentýna nějak nezabydlel... možná je to dané i tím celým komerčním kolotočem okolo, kdož ví... 
... každopádně jsem celkem nedávno zjistila, že 14.únor je mezinárodním dnem darování knih, a to mě, přiznám se, zaujalo mnohem více ;) ... a protože můj drahý i já se rádi noříme do psaných příběhů, tak na něj bude dnes večer čekat malý balíček ;)...



... a co vy? ... slavíte Valentýna?... a co darovat s květinou třeba nějakou knihu? ;)... čtete rádi?...

Každopádně, ať už je to jakkoliv, užijte si dnešní krásný den naplno a JENOM a JENOM dle VAŠICH představ!!

Vaše Šárka ♥

PS... a bude-li vám do knihy chybět záložka (třeba jako mě :)), klidně se ozvěte a určitě s tím něco uděláme ;)





pondělí 13. února 2017

...mlsáme aneb moje první minipavlova...

Zase bylo třeba vyškvařit sádlo... a zase mi z něj zbyly škvarky. 
Sádlo se u nás spotřebovává opravdu rychle, ale škvarky nějak, ač neúmyslně, nedocenějume. Vložím je ve sklenici do lednice a rychle na ně zapomenu... takže si tam hezky hoví dokud tu není další nová várka a já si povzdychnu... 
Občas se mi povedou udat, ale pravdou je, že kolikrát mě ani nepadne se zeptat, jestli by o ně někdo nestál...

... a protože minimalizovat zbytečné habání je mým letošním cílem, tak jsem se zkusila pustit do škvarkových placek... 

... a povedly se, to teda jo... a můj milovaný vyslovil přání, že je musím brzy zopakovat, takže dokud se jich nepřejí, je o škvarky postaráno ;)

... a proč tu blábolím o škvarkách, když jsem vám slíbila sladkou minipavlovu?... oni ty placky vlastně můžou za to, že jsem se do ní pustila... zbyla mi sklenice bílků a to je u mě další potíž - jak mi zbude bílek, tak ho tak dlouho plánuji spotřebovat až ho nakonec vyleji... 
... ale tentokrát ne...

(...mám dvojitou úspěšnost spotřeby surovin ;)... plácám se po rameni a moje ego vzorné hospodyňky povyrostlo o pár milimetrů...)

... už dlouho jsem přemýšlela nad tím, že ji musím vyzkoušet, ale protože jsem nikdy nedělala ani sněhové pusinky, tak jsem si na ní nějak netroufala... ale nedávno jsem viděla někde obrázek a ukápla mlsná slina... a můj drahý měl ty narozeniny a dort bude až příští týden a tak jsem se do ní pustila...
... když jsem lovila na internetu recepty, tak mě zaujaly tyhle miniverze...
... a tak jsme si v neděli zamlsali a já se zamilovala!!!

... nikdy jsem jí předtím ani neochutnala, a tak nějak jsem si jí představovala jako velkou křupavou laskonku, ale výsledek předčil jakákoliv očekávání... křupavost na povrchu a uvnitř jako obláček... 
... bílky už nám rozhodně nikdy nezbydou :)))





... seděla jsem u trouby jako u televize... asi zrůžověla víc jak by měla, příště to zkusím vychytat, ale na chuti jí to nijak neubralo...
... měli jsme se šlehačkou i zakysanou smetanou...
... a malinama...


... a příště už o tom, jak dopadla "moje" oslava ;)

Vyšlápněte při pondělku do úspěšného týdne a rozmazlujte se ;) !!!

Vaše Šárka

středa 8. února 2017

... plánuji oslavu, ale PSSST!!!...

... tak jsem uvedla děti trochu do relativního klidu (Terezka si dává dvacet a Křemílek dlabe hroznové víno, ale ani tak tu pusu stejně nezavře :))... a jdu sepsat nákup a plán na páteční večer...

... plánuji totiž oslavu... tajnou ;)

... zítra to bude pětatřicet let, co je můj drahý na světě... a z nějaké důvodu se letos rozhodl, že nic slavit nebude... no tak bude... akorát o tom ještě neví... :)

zdroj internet, koláž


... uspořádat takovouhle tajnou oslavu byl vždycky můj malý sen, tak nesmím nic nechat náhodě...

... sice jsem se už dvakrát skoro prokecla... a taky, jak jsem zvyklá s ním všechno řešit, jsem už měla několikrát nutkavou touhu mu něco ohledně příprav sdělit, naštěstí jsem si uvědomila včas a tak doufám, že ty dva dny to ještě vydrží... 

... představuji si tu situaci jako z filmu :)... můj drahý přichází večer domů, je zhasnuto a tak si říká, že jsem se asi zdržela u babičky a dědy... nepřijde mu to divné, protože by to nebylo poprvé :)... vejde do kuchyně a když rozsvítí nebude se stačit divit ... celá parta ho bude vítat s výkřikem "překvapení!!!" a nesmím zapomenou na frkačky a čepičky ;)... a možná prskavky, ty se určitě budou taky hodit...

... dort péct nebudu (to si nechám na rodinnou verzi oslavy), na sladký u piva a vína nikoho stejně moc neužije, spíš studený talíř, miniřízečky, šneky z listového těsta, nějaké jednohubky a křupání... 
... možná ani nezůstaneme doma, ale vydáme se někam za kulturou... večer je pak otevřen jakékoliv možnosti...

... dar máme...
... takže...

... krásně naplánováno že, tak doufám, že se pak nebudu divit já :)... 

... a bude to i velká premiéra pro skřítky... poprvé budou oba přes noc mimo domov... děkuji moc babičkám!!!... ale bude mi těžko a smutno... :( ... každopádně věřím, že večer mé smutky rozptýlí ;)

... táák plány a seznamy schovávám zase zpátky do diáře a jdu se balit, dneska můj drahý dorazí domů dříve, bude se těšit společnosti dětí a pro změnu se  půjdu hodit do klidu já... na jógu... :) ...

... plánovali jste někdy "tajnačku"? ... a povedlo se?

... já vám určitě poreferuji ;)...

Vaše Šárka



pondělí 6. února 2017

tak jsem se hecla... konečně...


... s příchodem nového roku chodí ruku v ruce předsevzetí, to je jasná věc... všichni si slibujeme a plánujeme... a buď si opravdu jdeme za svým a na konci roku se poklepeme po rameni a nebo se tváříme, že to vlastně žádné předsevzetí nebylo a najdeme miliony důvodů proč jsme ho nesplnili... 
... známe to, že? :)...

... já nejsem vyjímkou a vždy se na ten příchod "něčeho nového" a na "začátky s čistým stolem" těším a rozhodně plánuji... a ano, mnohdy zůstane jen u těch plánů a já si pak jen povzdychnu a zakroutím nad sebou hlavou a slíbím si, že příště už FAKT musím...

... a co je nejběžnějším předsevzetím?... áno... ZHUBNU!!!...
... a já opět nejsem vyjímkou :)... jsem strašně průměrná :)))

... po porodu mi šly kila krásně dolů, v létě jsem neměla nic navíc, JENŽE... 
... únava...ta mě v posledních měsících provází často... je to prostě daň, kterou mi nevadí platit... ale mám takovou blbou vlastnost a to - že únavu si kompenzuji paradoxně jídlem... tak ono je logické, že když tělo vydává musí aji přijímat... a proč tedy píšu "paradoxně"?... já totiž se nezačnu pídit po tom, která potravina mi dodá tu potřebnou energii a nesáhnu po něčem zdravém, nabušeném vitamíny a minerály a všemožnými dobrými látkami... já sáhnu po čokoládě a tukách... takže do sebe cpu všechny ty kalorické "dobroty", v domnění, že mě to nabuší sílou a doplní kalorie a energii, kterou potřebuji a světe div se, já se pak cítím víc unavená, tlačí mě žaludek a v neposlední řadě i džíny... :)

... ano, jím samozřejmě většinou zdravě, kor když vařím a krmím ty svoje prcky.... ale pak to na mě padne a já spořádám čokoládu, hamburger, pizzu, hranolky a piju kolu - kterou normálně vůbec nedávám...

... pohyb kolem dětí a domácnosti mám, naštěstí, takže to není furt tak hrozné, ale už je pravda, že se nezačínám nějakou dobu ve svém těle cítit... začíná se mi ztrácet pas a kolem břicha se tvoří nepříjemná pneumatička, která začíná být po dopnutí džínů pěkně vidět... a i ty tvářičky jsou takové hezky kulaté, jen do nich štípnout...

... ač bych za chvíli mohla být mistrem ve vzpírání (ono se to nezdá, ale vajíčko s mrnětem se fakt pronese a Křemílek od té doby co vidí, že se nosí miminko chce hodně nosit a chovat taky... a to dává už docela zabrat...) ... ale kdybych měla doběhnout na autobus u nás na zastávce (která je asi 20m od branky), tak si dovedu živě představit, jak mě v autobuse sbírají a davají umělé dýchání...

... takže v lednu jsem se psychicky připravovala a od února plním...

... cvičím doma, zatím, od března budu mít cvičící parťačku  a tak mi půjde líp se vykopat z domu... 
... takže mám ještě celý únor na to, vymyslet plán co se skřítkama :)
... a mě tohle cvičení doma vyhovuje... jde o půlhodinku, kterou si když malá spí lehce najdu, Křemílek tu hopsá se mnou, ale spíš se válí po dece a křičí na mě "maminko, taky lehnout"... pak si dám sprchu a zjistila jsem, že když se do toho pustím kolem 14-15hod, tak mě to nakopne a nabije příjemnou dávkou endorfinů na celé zbývající odpoledne, kdy jsem se většinou už kolem čtvrté hodiny cítila, že bych zavřela oči a spala ... nebo jedla... "dobroty"... :)

... a samozřejmě, že necvičím jen tak něco ze sebe... to bych tu poskakovala jak koza s ukopnutým palcem... a zmohla bych se tak na sedylehy... ale vrátila jsem se k osvědčené Jillian Michaels 30 Day Shred... už jsem jednou (asi tak 5let zpátky) podle ní cvičila a dařilo se... 

... jestli se bude dařit aji teď, tak to se určitě dozvíte ;)... původní hodnoty mého těla mám zapsané a nezlobte se, ty radši zveřejňovat nebudu - zatím ;)

... a rovnou přiznávám, že své nájezdy a hodování bez hranic rozhodně omezím, ale rozhodně si nemíním vyloženě odpírat, protože na ně zákazy fungují přesně naopak... :)... ale budu mlsat s mírou ;)

... znáte zmíněné cvičení? a máte zkušenost?... budu ráda za váš názor ;)
... a jestli neznáte, tak můžete juknout třeba tu ...
... na internetu lze určitě stáhnout, já ji našla v PC ještě uloženou ze starých časů ;)

... tak se mějte moji milí ;)... já čerstvě doplněna endorfiny jdu připravovat véču a protože mám nahromaděné bílky v lednici, tak mám v plánu upéct minipavlovu... (a už je to tady ;)))

... krásný zbytek dne!!!...
Vaše Šárka ♥




"tak trochu jinej gang"...


... ač to tak může vypadat, tak mi pod rukama nevznikají jenom andělíčci a kočičáci,ale občas to má do idylických zasněžených krajinek trochu daleko ;)


... třeba jedna věc z minulého roku... objednaná jako dárek pro kamaráda z našeho klubu vojenské historie...






... takže tak ;) ... 


Krásné pondělí!!
Vaše Šárka ♥


sobota 4. února 2017

... sobotní... jarně naladěný...

... už od minulého týdne si pravidelně nosím domů dávku instantního jara... dalo se čekat, že to bez nich do konce ledna (jak jsem si tak trochu slíbila, no...) nevydržím :)..   jak já už se na ty tulící se krasavce ve váze těšila...
... v obýváku bílé... v kuchyni se střídají barevné...






... a víte co, pomáhá to... i když je venku pošmourno, mlhavo a já mám pocit, že mi trochu dochází baterka, tak se na ně podívám, pohladím... zahřeje to u srdce, pohladí duši a vykouzlí úsměv na tváři a zase mám chuť i do věcí, do kterých se mi normálně nechce ;)

... i když dneska byl tak krásný den, že to hladilo na duši samo :) ... zrovna jsme se vrátili z venku... trávili jsme tam celé odpoledne... Křemílek odpadl zachumlaný pod deku na křesílku v kuchyni, doplňuje kalorie rohlíkem se šunkou a kouká na pohádku, Terezku to zmohlo a chrupká (ale budu ji muset vzbudit, jinak neusne večer)... a já se přiznám, že si taky uvařila čokoládu a dávám si chvilku ;) ... než půjdu vyměnit myčku a složit prádlo ze sušičky, do čehož se mi nechce, ale vyhnu se tak tomu, že ho potom nebudu muset žehlit, takže se přemůžu... ;)

... vypadá to, že vyvětraný skřítci by dneska mohli rychle vplout do krajiny snů a že já bych mohla zaplout k barvám... energie mám dost, protože jsem dneska spala celých 6hodin v kuse!!! ... a to je neskutečná nádhera :)

... a taky jsem včera večer byla venku!! ... vyrazili jsme si na "dámskou jízdu" (to "i" je tam správně, byl s námi jeden muž ;)) na večeři do indický restaurace a pak ještě na chvilku do hospůdky... byla jsem autem, takže jsem byla o vodě s citronem, ale za to břicho jsem si natlačila znamenitě ;)... a nebudu lhát, chvilku vypustit z hlavy každodenní domácí rituály stálo za to ;)... 

... krásný zbytek dnešní krásné soboty, moji milí!!!...

... a ještě malý kvíz na konec :)... najdi Šišku... :)


... já ji všimla asi až 10min poté, co jsem fotku vyfotila :)))...

Vaše Šárka ♥


pátek 3. února 2017

Můj lov beze zbraní...

... za oknem, které bych asi měla mýt častěji... :)






... krásný pátek! ...

Vaše Šárka ♥

Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý. Pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý.
(Seneca)
*



čtvrtek 2. února 2017

rýma do domu, tužku do ruky...

Skvělý !! Tak už je zase tady... to to bez nás moc dlouho nevydržela. Za to my, my jsme si to bez ní užívali na plné pecky. Ale prý jsme její dobrý kámoši a strašně se jí po nás stýskalo... Vešla bez zaklepání, bez varování, prostě rovnou jenom tak. Na férovku.

... rýma jedna pitomá!!...

... aspoň tu Terinku mohla ušetřit... trocha pochopení s tím, že jí rostou snad všechny zuby najednou by neuškodila, protože už takhle se chudák budí a budí... a k tomu ještě plný nos... tak pro jistotu snad prý vůbec nebude spát... vydržela to včera do jedné do rána... upf!!... je zajímavé, že když ponocuji v aťasu, tak druhý den nemám takový problém, jako když ponocuji se řvoucím (... nedá se bohužel říci s brečícím, protože naše malá princezna, pokud se jí něco nelíbí či trápí či bolí, tak fakt ŘVE!!) mímem v náručí...
... Křemílek se, se stěžováním si na "bubáky v nose", budil průběžně celou noc a k ránu asi hodinu kašlal, než se mi ho podařilo ještě aspoň na půl hodinky uchlácholit a uspat, ... a já si musela vzít ve 3hodiny v noci paralen, protože když už to vypadalo že všichni krásně spí a já můžu zabrat taky, tak jsem přes bolest v krku nemohla usnout...

... a tak u nás zase voní čaj s medem, zázvor a cibulový sirup ...

... to prý rýma nemá ráda a já rozhodně nemám ráda nezvané a nevítané hosty...

... a tak jsme s prťaty najeli zase na klidnější domácí režim... stavíme a bouráme Duplo 

a taky malujeme... jak jinak... a Křemílek mě na svůj věk překvapuje čím dál tím víc...

 ... poznáte šneka? :) mě tím dostal... :)


... a tady traktor, letadlo a bagr s pásy... 
("motor" traktoru jsem mu namalovala já a pak jsem šla přebalit miminko a mezitím Křemílek domaloval zbytek...) 





... a i doma nosíme čepice...



... ne to byl jenom vtip ;))

... tak mějte krásný zbytek dne!!! ... a jestli vám chybí už taky sluníčko, tak vám jedno posílám... a slovy našeho malíře "s velkýma zubama..."


Vaše Šárka ♥