pondělí 20. listopadu 2017

Spolu...

... jsou to parťáci, o tom žádná... kor od doby co Křemílek chodí do školky  a netráví spolu celé dny, jsou si trochu vzácnější a dokonce se na sebe i těší :)... Je pravda, že chvilky společného souznění končí někdy obrovským křikem - a to většinou pokud Terezka udělá nějakou nepředloženost, která se Křemílkovi nelíbí, ale tomu se, si myslím, vyhnout nejde... nebo jo? (jestli víte jak, tak jsem jedno velké ucho ;))

... Terezka se Křemuldovi ve všem opičí, jemu zase dělá dobře, že má obdivovatelku a kolikrát mi přijde, že dokonce Terezka vymýšlí ještě větší lumpárny, kterých se zase rád chytá Křemílek...

... dokáží mě samozřejmě občas vytočit do ruda, dokáží udělat takový čurbes, že to u nás vypadá jak po tornádu, ale stejně mě pohled na ně pořád dojímá, pořád rozněžňuje a pořád naplňuje takovou láskou, že i teď, když to píšu, mám mokré oči...

... tenhle víkend byl plný jejich společných akcí...
... nejenom, že si dokázali dost dlouho společně hrát...





... tak zatímco jsem se pustila do vysávání, dokonce si  i malovali... 



... pravda, ne každý k tomu potřeboval papír...




... Terezka má teď totiž období, kdy po sobě buď čmárá (když se dostane k tužce) nebo si na nos a tváře matlá cokoliv co jde namazat....(krém, máslo, jogurt, dokonce i vydlabává vosk ze svíček a natírá si ho po tvářích... tuhle voněla jak zelené jablko...) 
... a když může namatlat i někoho jiného, o to líp, kor když někdo ochotně drží...



...a to Křemílek zase jo... kor když z něj bude prý indián...



... a protože dny plné her jsou samozřejmě hrozně náročné, i na odpočinek je třeba myslet... 




 ***

... jo jsou to kuliferdové... a budou si teď společných chvil užívat dost, protože Křemílek celou noc prokašlal a ráno už měl i teplotu, takže místo školky si prodlužujeme společný pobyt ... :)

... což mi tedy vůbec neladí s mým pracovním plánem, ale co nadělám... není pravda, že nemoc si nevybírá... nemoc přesně ví, kdy se vám to nejméně hodí... (i když, hodí se to vůbec někdy?? :))

Tak krásné pondělí, moji milí  a pozor na bacily!!!

(tím nemyslím tyhle dva ;))

Vaše Šárka

2 komentáře:

  1. Milá Šárko, já si občas říkám, jestli je to u nás normální, že skoro každé jejich společné chvíle skončí obrovským křikem, hádkami, spíš je zázrak, když se ty dva nehádají. Ale taky se mají rádi a když něco vyčítám starší dceři, tak se jí mladší bráška zastává a myslím, že až vyroste z toho vzteklého období (ve kterém se na můj vkus nachází už docela dlouho:o) a nebude pořád ségře něco provádět, tak budou zase dobrý parťáci:o)
    Přeji hezký den. Anna

    OdpovědětVymazat
  2. Aničko, s tím vzteklým obdobím... já furt čekám, že to Křemuldu pustí a furt nic... někdy je týden zlatej a pak není den aby neřičel... jen se děsím až do toho období přijde i Terezka a já se pak asi zvencnu ;)))

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu a pokud mi budete chtít zanechat komentář, předem moc děkuji ;) Vážím si toho a uděláte mi určitě radost ;)!