pátek 19. května 2017

Žijem...

Dny letí tak šíleně rychle. Rozhodně se nenudíme. Naplněné jsou až po okraj. Večer padáme všichni.Teda krom Mimi... ta nám v posledních dnech bojkotuje spaní, kor večerní usínání, takže Křemílek, ten by usnul do 10minut, ale malá v postýlce řádí klidně do půl desáté... povídá si, zpívá si, vyhazuje plyšáky a dudlíky... pak se vzteká, protože chce všechny plyšáky včetně dudlíka zpátky. Když má opět mazlíky u sebe, vesele si švitoří, poskakuje, výská dokud ji to neomrzí, protože na ní nikdo nereaguje a tak začne nanovo vyhazovat plyšové spolunocležníky a vše se celé opakuje...
... když konečně nastane noční klid, přiznám se, k počítači se mi už moc nechce a stejně tak do aťasu... jenom poklidím kuchyň a koupelnu a padám do peří k nim...
... resty stojí, emailová schránka se plní a já si vždycky slíbím "že zítra" abych to druhý den odložila zase na další...
... dnes však dům utichl už po osmé hodině, bojím se to zakřiknout...

... vychutnávám si to noční ticho, které občas naruší jenom ruch z ulice, který dolehne otevřeným oknem... je to balzám :)

Tož ve zkratce:

Největší zpráva minulého týdne -  Křemílka přijali do školky. Podepsala jsem papíry a obrečela jsem to... Takže od září nám začne režim a je třeba vychutnat poslední dny "volnosti"...
V sobotu jsme "bojovali v Příbrami".
Vyzvedli jsme si auto ze servisu, abychom ho tam za týden zase vrátili... protože je to již po několikáté za poslední rok není od věci položit si otázku, zda vyměnit auto či servis?
Křemílek má odřené obě kolena a navíc ho dneska kousl komár!
Dostala jsem nové kolo se sedačkou pro Mimi. Vyrazili jsme dnes na zkušební jízdu. Mimi se to moc líbilo, hlavně tahat mamku zezadu za gumu u sukně.
Dala jsem zimě stoprocentní vale a uklidila všechno, co se dá označit za "zimní"...
Sluníčko už mě navnadilo na nákup letniček a vyrazila jsem do zahradnictví, zrovna ve chvíli, kdy tam stejnou touhu přijelo ukojit celé město a přilehlé okolí. Byl to boj.
Mimi už běhá po dvou do všech světových stran tak zdatně, jako by běhala odjakživa. Nadbytečná kila - těšte se - ve spojení s cyklovýlety už tu dlouho nebudete!
Slavnostně jsem dětem včera napustila venku vaničku. Nejdříve sice "jen na pouštění rybiček"... ale pak jsem se otočila a Mimi tam seděla i s botama. Kdo sleduje můj Instagram tak ale jistě zaznamenal, že dneska jsem je už stihla svléknout a čachtali se oba :)
Už tři měsíce nemůžu najít krytku objektivu k foťáku a teď jsem ještě pro jistotu ztratila náhradní baterii.
Mobil mi spadl v koupelně na dlažbu a přes půl displeje mám nádhernou pavučinu...
Umyla jsem okno v kuchyni - jupííí (to abych lépe viděla na ty osázené truhlíky :))
Ač děti stále naháním s lahví, sama jsem pořád s pitným režimem na štíru. Fakt nemožná.
Mona se mi při procházce vyválela v rybě, nahlas jsem "děkovala" tomu, kdo ji tam odložil... Ten odér se táhne na metry daleko. Sprcha zahradní hadicí nepomohla, to bude na pořádnou koupel...
Dávám si pozor a do kabelky si při odchodu beru mobil a ovladač na televizi nechávám doma.
Všade máme písek, dokonce i v posteli. Vysavač u nás dostává najíst pravidelně dvakrát denně v nešizených dávkách.
Chtěla bych se mít jako naše Śiška...

Fotit vůbec nestíhám a tak aspoň něco málo...

"oslavy osvobození - Příbram..."
























Chtěl mermomocí do vody k miminku... namočil se... a spustil, že je mokrej... no to už je holt tak, že je voda mokrá, že jo...


Tak dobrou!
Vaše Šárka ♥






Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji vám předem za všechny vaše komentáře ♥