úterý 2. května 2017

... report víkendový...

Neupálili mě (znám totiž ochranné kouzlo, ale psst!)
a tak jsem zase tu a přeji vám krásné úterý, moji milí!! :)

Stihli jste včera polibek? My jo. Na poslední chvíli, po tmě a pod stromem, který už odkvetl, ale mám na něm pověšený koš s kytkama a to se určitě počítá. Milionbells pro milionovou lásku :)...

Ještě nedávno si pamatuji, jak jsem si říkala, že květen je ještě daleko... a šup. Máme ho tu.
Čím víc mám plánů a čím víc toho chci stihnout, tím víc mi přijde že není čas a nic nestíhám... Kor když přijdou takové dny, jak byla neděle. Přepadne vás absolutní tvůrčí krize, s kterou se snažíte bojovat až do pozdního odpoledne, aby jste pak stejně ve finále zjistili, že lepší to rozhodně nebude, spíš naopak. Máte chuť všechny barvy a štětce zamknout do šuplíku a už je nikdy nevytáhnout, protože by to žádná škoda pro svět nebyla, možná spíš naopak. A začne depka z promarněného půldne, který jste určitě mohli strávit mnohem líp. Škodu v neděli způsobenou budu napravovat dnes, pánbůh mi pomáhej...

Od Velikonoc jsem poprvé pekla. Možná bych to ještě nějakou chvilku vydržela, ale když už byl ten první máj... 

Konečně stále více času trávíme venku. Zábavou číslo jedna je teď bublifuk... Bublí celá rodina a i když máme značně bohatou rodinku "bublinotvořítek", které lehce zvládnou malé dětské ručičky, tak stejně se nejvíc osvědčila "foukající" matka...  Mohu s uspokojením konstatovat, že mé plíce jsou stále ve skvělé formě ;)

Při včerejší Křemílkovo revoltě u oběda můj drahý prohlásil, že mu teď začne tvrdej režim...(haha...:)). Každopádně to vypadá, že po pár měsících klidu máme zpět vzdorovité období...další trénink pro mé nervy, které se už však tak dobrou formou nepyšní...

Pomalu ale jistě se nám Mimi osměluje a zdolává menší vzdálenosti sama po dvou!!
Křemílek propadl stavění bunkrů.
Svátek práce jsem oslavila celými 12 minutami v křesle a s časopisem v ruce!!! 
Už týden jsem na štíru s pitným režimem.

... a zase hlásí déšť, musím koupit ty holínky!!!















Jo, a Šiška se nám začala toulat po nocích... tak to potěš, pořád jsem žila v pocitu, že je to kotě, teď se začínám bát abychom se o pár koťat nerozrostli... 

Mějte se krásně!!
Vaše Šárka ♥

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a pokud mi budete chtít zanechat komentář, předem moc děkuji ;) Vážím si toho a uděláte mi určitě radost ;)!