sobota 29. dubna 2017

Děkovný...

DĚKUJI za krásný večer! 
Byli jsme zase jen my dva.
 Bylo hrozně fajn zase si povídat a smát se... jen tak a nad těmi nejlepšími hamburgery, na které jsme se už tááák těšili :). Bylo to krásné, zase se procházet ruku v ruce městem... jen tak. A nakonec vůbec nevadilo, že celou dobu pršelo. Ani to, že naše oblíbená hospůdka měla pro ten večer rezervaci pro uzavřenou společnost, a tak jsme se rozhodli schovat se doma, na tom našem gauči, pod deku, otevřít víno a pustit si film s jistotou, že ho uvidíme od začátku do konce :)
A MOC SE OMLOUVÁM, že jsem pak začla prskat (tak jak to umím jenom já), že jsi zase usnul. A ještě jednou DĚKUJI, že jsi dovedl tu moji prskající náladu ukočírovat (tak jak to umíš jenom ty) a večer skončil tak jak začal a usnuli jsme pak oba, v objetí. 

DĚKUJI, že se máme, a že jsme pořád tak rádi, že se máme

A neméně DĚKUJI babičkám, že se podělily o ty naše miniatury, abychom SE MĚLI.

A už se hrozně těším, že dneska zase už budeme usínat spolu všichni ČTYŘI a MÍT se.

foto: Pinterest
... chtěla jsem vám původně něco namalovat, ale omlouvám se, dneska už se mi nechce. Dojím zmrzlinu, vyčistím si zuby a půjdu se přitulit k opičkám, mám deficit ;)

Vaše vděčná Šárka ♥

PS:  a vám děkuji, že jste to tu po mě zase všechno přečetli ;)


pátek 28. dubna 2017

SNÍH!... tak to mě fakt už dostalo...

V noci sebou Křemílek házel jako kapr. K ránu mě probudila darda loktem pod oko... au.
Ranní káva měla divnou chuť... 
V ložnici mě vyděsil velký pavouk, z kterého se nakonec vyklubal uschlý list od kytky... upf.
Vypravili jsme se a namířili si to do školky, kde dnes vydávali žádosti k zápisu... Jenže ty žádosti vydávali na jiné pobočce... a tak si je mám stáhnout z internetu, řekla pani učitelka, to budu mít snažší... No jasně :)...

Uvařila jsem k obědu fakt výborný těstoviny ze surovin "co dům dal", snědla bych celý hrnec klidně sama ;)
Další kafe mělo divnou chuť...
Sbalila děti k babičkám a pustila se do úklidu, abych si ten dnešní večer fakt zasloužila a taky mám ráda, když se vrátím do čistého domu, děti tu nebudou a tak by to mohlo chvíli vydržet :)... Když přišel domů Martin, nechala jsem ho s dětmi a šla si dát sprchu. Mezitím co jsem byla v koupelně, vyrostl v uklizeném pokojíčku bungr... tak hlavně že mají radost ne? 
Sakra, ale co je to dneska s tím kafem???

Děti rozdány po babičkách a já v autě objevila ten ztracený balíček - jupíííííí!!!

Jo a už si nikdy nebudu stěžovat!... protože jestli se mi nelíbil déšť, tak tohle... nóóóóó... tak to je fakt už moc... :))) ale přiznám se, že ranní pohled z okna mě rozesmál... znáte smích zoufalého pekaře?... tak to byl přesně on :)))







... na druhou stranu, aspoň už nemusím řešit, jestli kozačky k šatům nebudou v tuhle dobu už blbý... nebudou a pro jistotu vytáhnu i zimní kabát...

... tak my ruku v ruce pádíme :) těším se a mám hlad ;)...

Krásný pátek!!!
Vaše Šárka


PS:... a za to kafe může smetana... byla prošlá...



čtvrtek 27. dubna 2017

Kapky...

Kapky, kapy kapy kap,
mokrá voda z mraků kape.
Dědek ťapy ťapy ťap,
vesele si v blátě ťape.

"STAČÍ!... UŽ JE VODY DOST!!"
Duha postavila most
a na tom mostě v poledne,
dědek slunce zahlédne.

Volá z dola "Hola, hola!
Počkej zlatovlasý kloučku!
Neutíkej! Pomaloučku!
Ať se tady dole, ohřeje mé pole"...

(František Hrubín, O veliké řepě)

... po třech dnech deště se mi chce také zvolat, ale příroda to asi ví líp... na rozdíl od dědka, já si ale v blátě neťapu, a už vůbec ne vesele, mě se bláto nelíbí a štve mě. A Křemílek vyrostl z holínek...

















... a tak kdyby to šlo, aspoň trochu... aspoň zítra, ten kohoutek deště utáhnout... máme rande a já nemám deštník... a moje vlasy v tomhle počasí jsou dvakrát tolik nezvladatelný než obvykle, a já jsem prostě marnivá a chci se hodit do gala a aspoň trochu vypadat, aspoň jednou za měsíc... no ne?... prosíííím!!!



Vaše Šárka

středa 26. dubna 2017

... instantní jaro...

... tak přivolávám a přivolávám, a ono nic... jen pondělí, to byl naprostej sluníčkovej balzám... celý den jsme byli venku, nabíjeli se přírodním vitamínem D a vyrazili s Křemílkem do města s nadějí, že se domů vrátíme s novými botami... no nevrátili, ale za to jsem si přinesla tuhle nádheru, jako bych tušila, že následující dny budeme zase radši schovaný doma, že na okna bude dva dny bubnovat déšť, zase budeme topit a vitamín D zobat v pilulkách...
... ach jo...




... jestli je hned za pivoňkou nejkrásnější květina, tak je to určitě pryskyřník... a když mu ve váze budete měnit každý den vodu, a pozor, důležité je že studenou!!!, tak vám i dlouho vydrží ;)

... při pohledu na ní se mi chce usmívat... škoda, že to nefunguje na Křemílka, který teď po obědě chytil tak protivnou náladu, že z toho usnul... 

... a já toho využiji a jdu hledat balíček, který jsem považovala za odeslaný, ale jak jsem dnes zjistila, tak na poštu vůbec nedorazil... (to taky nechceš....)

... hlavně nepřestávejme věřit ;)... to sluníčko se prostě MUSÍ vrátit!
Vaše Šárka




pondělí 24. dubna 2017

Přivolávám jaro...!!

... v rádiu říkali, že proti špatné náladě z aktuálního počasí máme bojovat usilovným pozitivním myšlením a těšením se na to, že bude líp... usilovně se tedy těším a protože nechci nic ponechat náhodě,tak jsem si rovnou na pomoc vylovila i svoji jarní kabelku... (konečně už pomalu začínám odkládat tašku přebalovací, která ale byla taky rozhodně vyDařená ;)
... takže teď už to prostě musí přijít!!! :)...






... jo, a FAKT NUTNĚ budu potřebovat i nové boty... tentokrát opravdu to není rozmar, ale nutnost, aby bylo jasno!... 

Vaše "vyjarněná" Šárka ♥


sobota 22. dubna 2017

Na cestě k lepším zítřkům...

... od úterka mám rozepsaný post velikonočního ohlédnutí, ale poté, co jsem asi dvacetkrát vše napsané zase vymazala, jsem zjistila, že se ani vlastně ohlížet nechci... jo, upekla jsem dva mazance, dva beránky, nabarvila kupu vajec, pro koledníky nachystala koláčky, protože se na ně vždy těší víc jak na ty vajíčka, upekla vajíčkové sušenky (protože jsem je prostě musela zkusit) a aby měli koledníci ještě něco na zakousnutí po tom sladkém, namatlala jsem talíř jednohubek s pomazánkou...(jasně, určitě by stačila jen nakrájená klobása a kyselá okurka k tomu...jenže...)... uklízela, vařila a zase uklízela... občas šílela a chodila spát kolem půlnoci... vůbec si neužila toho, že byl můj milovaný s námi celé dva dny, protože jsem měla pocit, že furt musím někam chvátat a něco stíhat... k tomu mě přepadl vzpomínkový splín a po večerech, když všichni spali a nikdo mě neviděl, jsem ronila slzy...
... mši na bílou sobotu jsem musela letos bohužel taky odpískat, a to jsem se těšila jak malá, protože pro mě je to ta nejhezčí mše ze všech... v pondělí na koledu ve finále skoro nikdo nepřišel... poprvé za celých deset let (ať už kvůli nemoci či jiným povinnostem...) ... takže nám ta kopa vajec skoro celá zůstala... k tomu se ti moji dva koledníci vrátili z koledy s další kupou ( protože všichni stejně jako já čekali s plnými stoly jako každý rok... a tak radostně rozdávali dvakrát tolik :))... takže vejce snídáme, večeříme a skoro i obědváme... 

... Mimi se konečně prodrala dvojka vpravo dole, jásala jsem, ovšem ne na dlouho... začínají se nám prořezávat stoličky...  a Mimi nám to v noci oznámila pláčem až to zatrnulo a s tělíčkem rozpáleným, že by se na něm dali smažit vajíčka... teploměr hlásil 39 ... takže i přes čípek jsme od čtyř  nespali, až někdy před šestou na hodinku zabrala, celý den proplakala a byla ještě víc mrzutá (což se nedivím)... a tak po dvou dnech s uplakanou a mrzutou Mimi v náručí a s Křemílkem za krkem, který vyžadoval stejnou pozornost a pro jistotu byl taky protivnej, jsem měla večer chuť srknout si i něčeho ostřejšího, ale radši jsem zůstala u pomerančového džusu a meduňkového čaje, protože jsem byla doma sama a tak jsem si nechtěla otupit smysli :)





... vyjímečné situace si žádají vyjímečné podmínky :)...


 ... od včerejška se nám ale vrací dobrá nálada...



... a tak, s břichem naplněným hovězím plátkem a ruskou zmrzlinou, jsem vypravila Křemílka (šel s babičkou do divadýlka), uložila Mimi k odpolednímu spánku, všechno vám to tu povyprávěla a rozhodně věřím, že na té cestě k lepším zítřkům bezpochyby stojím ;)... alespoň Křemílek v tom jasno má ;)




Tak se mějte!!!
Vaše Šárka ♥




úterý 18. dubna 2017

Kterak beránka jsme pekly..

... aneb Terinka poprvé pomáhá v kuchyni...







... bezpochyby má svůj styl ;)... ale výsledek se zadařil, řekla bych...





... tahle stará dvoudílná litinová forma je můj poklad, sice mám vždycky hrozný strach, aby beránek vyskočil a pak taky mám trable s ušima, která mají tendenci se připékat a pokud v nich není dost těsta, tak se lámat, ale stejně bych ji nevyměnila za jinou... :) 

... a jistojistě se bude hodit, když si recept konečně poznamenám, protože strávím každý rok dost zbytečného času při hledání toho správného, který se minulý rok povedl... takže náš šlehačkový beránek...:

125 g moučkového cukru

1 vanilkový cukr
60 g změklého másla 
2 vejce
100 g rozinek (někdy je nedávám) 
250 g hladké mouky 
2 lžičky kypřicího prášku 
250 ml smetany ke šlehání (min. 33 % tuku)


***
... recept jednoduchý a chutná moc, můžete si vylepšit zmíněnými rozinkami, rumovým aroma (dávala jsem, když nebyli děti :)), oříšky, kandovaným ovocem, kokosem... prostě dle chuti, já ho mám nejraději "načisto"... ;)




... jdu si uvařit kafe a sníst poslední kousek co tu na mě zbyl ;) a přeji krásné úterý!!
Vaše Šárka ♥

pátek 14. dubna 2017

Velký pátek...

... lidové tradice praví:
 „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“

... pro křesťany je to den, který je naplněn vážnou atmosférou, protože si připomínají smrt Ježíše Krista, a také den, kdy se drží půst od masa...

... nejběžnější pohled dnešní doby, klasický pátek, kdy vrcholí šílení v supermarketech a plnění košíků až po okraj, protože jsou přeci svátky... :)

... já dopoledne vařila a upekla dva mazance, ale po obědě se od práce distancovala, zajímavé, že mi to vyjímečně nevadilo, jindy bych si sedla a už by mi škubalo v rukou a nohou, a v podvědomí by mi naskakovalo, co vše bych měla či mohla udělat... asi je to i tím, že mě už druhý den bolí hlava až jsem si musela vzít prášek... a možná jsem si zobla i dva, protože jsem si nemohla vzpomenout, jestli jsem si ten první opravdu vzala...:)... tatínek byl dnes doma, takže děti měl na zádech pro změnu on... a když si šlo miminko dát odpoledního šlofíka, přiznám se, že jsem si také zalezla za bílého dne pod deku... :)

...ať už jste, moji milí, dnešní den strávili jakkoliv, doufám, že příjemně,a že stejně příjemné budou i celé svátky!!!...




Vaše Šárka♥

Hnízdo plné zajíčků...

... když jsem na blogu Moniky z Kopečku uviděla tyhle zajíčky, celá jsem se rozplynula... hned večer jsem šla prohledat skryté poklady šicího koše a po delším hledání vylovila jeden háček a jediné klubíčko šedé vlny... :) ... neháčkovala jsem asi 8 let (minimálně...) ... a rozhodně jsem v tom nikdy nebyla žádný přeborník, podle návodů neuháčkuji nic, všechno si "šudlám" tak nějak po svým... :)... ale zkusit jsem to prostě musela :)... a tak zdatné pletařky, prosím přihmouřete očka, já vím, rezervy mám veliké...

...a tak nejdříve dva šediváky ze zásob...







...a aby jim nebylo smutno, tak hned druhý den jsem si od babičky přivezla modrou a růžovou a celá rodinka je na světě ;)...
... hnízdečko jsem smotala z lýka a trochu pak přestříkla lakem na vlasy...






... tak děkuji moc za tip !!!

Vaše Šárka ♥