středa 29. března 2017

Tulipánový...

... ty se mi prostě nikdy neomrzí...







... a tyto jsou němými svědky našich dnů už celých 14dní!!...v kuchyni na stole, v centru všeho dění u nás... asi je baví naše líná i chaotická rána, když přemlouvám Křemílka ke každému soustu snídaně, zatímco Terezka by zblajzla klidně i tu moji... jsou němými svědky ve chvílích, kdy u nás probíhají výchovné procesy, snažím se tvářit přísně a Křemílek na mě koulí svoje oči, protože ví, co na mě platí... pyšně shlíží na Křemílka, když maluje, což ho hrozně baví a jde mu to čím dál tím lépe... pousmívají se spolu se mnou jeho mudrcování, a že on tu pusu zavře opravdu snad jen když spí :)... čerpám z nich energii, když se cítím tak trochu unavená a hlavně poslední týden, kdy už mi hrozně chybělo sluníčko... radují se z dalších Terezky nových slovíček a čekají na její první krůčky... ty samostatné, protože jinak s oporou, kterou si nachází teď v čemkoliv o co se dá opřít, běhá po kuchyni jak treperenda... nechávají se opečovávat a hltají stejně jako já paprsky sluníčka posledních dnů... asi si tiše povzdychli, když se mi minulý týden podařilo zanést si myčku voskem (já tušila, že tam tu sklenici, na které ještě byli zbytky svíčky nemám dávat, že to nebude dobré, ale pak se mi tam připletla a já si to neuvědomila a myčku zapla... bohužel druhý den už ne... asi po 5ti marných pokusech hlásila chybu, která nebyla v přehledu v manuálu, kterou si můžete odstranit, ale hlásila technickou závadu, kdy prý mám myčku vypnout a volat servis... mezi záchvaty paniky a vzteku sama na sebe jsem hledala fakturu a vytáčela číslo zákaznické linky, jenže bylo asi brzy ráno, protože mi to nikdo nebral... v představě jak jsem zničila za čtvrt roku fungl novou myčku a kdo ví kolik mě bude čekat účet za servis, mi to v hlavě šílelo a šrotovalo... ve finále mě napadla spásná myšlenka uvařit v konvici vodu a myčku jí prolít... po chvilce jsem ji zkusila znovu zapnout, seděla jsem u ní, hladila ji a tiše se omlouvala a dušovala se, že už jí nikdy nic takového neudělám... a ona se rozjela... zafungovalo to...!!!... projela jsem ji ještě pak 3x na prázdno na tu nejvyšší teplotu a myčka opět šlape jak hodinky... )... ten kámen, který mi spadl ze srdce musel slyšet každý... a to, že musím být opatrnější a dávat si už fakt pozor na to co dělám jsem si opakovala celý den... druhý den jsem utopila telefon v záchodě (tulipány na to opět nic neřekli... jen tiše mlčeli a mysleli si asi své)... naštěstí jsem nespláchla, ač to bylo namále... takže ač se na telefonu pár dnů ukazovaly nesmyslné ikony (jako že jsou napojeny sluchátka nebo připojené USB) tak se rozchodil taky...
... jo mám víc štěstí jak rozumu...


... všední dny... plné křiku, radosti i slz... energie i vyčerpání... plné lásky společných objetí... plné chaosu a stresu... prostě přesně tak, jak to má být... :)

Vaše Šárka

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a pokud mi budete chtít zanechat komentář, předem moc děkuji ;) Vážím si toho a uděláte mi určitě radost ;)!