úterý 14. března 2017

... školka...

... jsem dospělá... je to už něco málo přes třicet let co jsem v ní byla naposledy, ale stejně... jenom když to slovo slyším, tak to vyvolá nepříjemné stažení žaludku, rozbolí mě břicho a ucítím takové divné ztuhnutí ramen a šíje...
... že jsem tam nebyla dvakrát šťastná asi je víc jak jasné...

... "a ty už ho nebudeš dávat do školky?" ptalo se mě docela hodně maminek minulý rok... a s takovým opravdu důrazným podivujícím se tónem v hlase...
... téma Křemílek a školka jsem tehdy opravdu neřešila... byli mu přeci teprve dva roky... a já jsem doma na mateřské... chci si užít toho, kdy jsme všichni tak nějak bezstarostně spolu, mám je ráda doma oba pohromadě, dokud můžu, protože jak začnou pracovní a školní povinnosti, jednou na ty chvíle budeme už jenom vzpomínat...a utečou tak rychle... proč si je krátit, no ne?
... jenže letos už toto téma doma nakousáváme... na mateřské jsem poslední rok, Křemílkovi padly tři roky a ať je to jak chce, ty děti kolem sebe potřebuje...  a tak letos nás již čeká zápis, s tím, že by v září nastoupil... zatím ale jen na zkoušku, na třeba jen dva dny v týdnu, na zvykačku do konce roku... a od ledna příštího roku už naplno... 
... můj muž ale ví, že mě v tomhle musí popostrkovat, protože být na mě, nechám si ho doma klidně až pěti :)...a tak nás dneska vyslal na den otevřených dveří v naší školce... ač mě už od rána chytal břichabol, je jasné, že jsem před Křemuldou nedala nic znát. Cestou vedle mě vesele poskakoval, okusoval jablíčko a já mu popisovala, jak se jdeme podívat na kluky a holky a jaký mají hračky a prostě to všechno občíhnout, jestli by se nám to taky líbilo :)... a víte co? ... líbilo se nám to oběma...
... už když Křemulda uviděl hrát si děti venku na hřišti, nadšeně volal, že chce za klukama, ve třídě si pečlivě prohlídnul všechny hračky, na dotaz jak se jmenuje pani učitelce odpověděl, že Iron Men a když ho pobídla, že se půjdou podívat spolu do třídy, tak jí zasalutoval "rozkaz"... docela jsem ho nepoznávala, protože před cizími lidmi je dost obezřetnej a docela zamlklej...
... když jsem viděla tu jeho spokojenost, tak ze mě vyprchal takový ten pocit, že ho tam "budu odkládat"...
... odpoledne tátovi nadšeně vyprávěl, že byl ve školce a já tu čelím neustálým dotazům, kdy se tam zase půjdeme podívat... :)

... jsem opravdu moc ráda, a doufám, že mu ten pocit vydrží, až to v září začne... :)... že nám vydrží oběma :)

A taky jsme dneska absolvovali tu obávanou tříletou prohlídku... opět jsem své dítě skoro nepoznávala... vzorně si nechal poslechnout srdíčko, změřit tlak, rozpoznal všechny barvy, ukázal a pojmenoval všechny tvary, zkontrolovali nám sluch i zrak a mě spadl kámen ze srdce hned podruhé :)))
... dostal za odměnu omalovánky a malé pastelky a hned v čekárně, kde jsme po očkování mimínka museli ještě chvilku vydržet, si vzorně vymalovával :)

... teď usnul... bylo toho na něj asi moc... :) znamená to, že večerka se nám asi o hodinu dneska posune, ale co, zaslouží si to ;)

...tak jsem vám to všechno povyprávěla, stihla si vypít kávu ještě skoro horkou a běžím za Terezkou ;) už si tam zpívá v postýlce, odpolední šlofík jí zvedl náladu, byla (možná i po tom očkování) docela nevrlá ;)
Krásný zbytek dne a díky za návštěvu ;)... ještě jsem vám ani nepoděkovala za ohlasy na mrkváč, jsem ráda, že se líbí aspoň takhle na dálku, mimochodem, dneska jsem listovala novým číslem Apetitu a zjistila, že je tam na poslední stránce na něj recept, a co jsem tak zběžně koukla, tak je dost podobný tomu, který jsem použila já ;)... tak kdo ještě nezkusil, blíží se Velikonoce a to je ten nejlepší čas... a nebo třeba na víkend pro radost... jen tak ;)...!!!



a já fakt už mizím ;)
Vaše Šárka ♥


3 komentáře:

  1. Šárko, já ač už mám toto dávno za sebou, jsem 50 letá babča jednoho skvělého prcka, tak jsem kluky ( mám 2 ) dávala do školky až ve 4 letech...když si vzpomenu, jak mi to rvalo srdce. Kluci chodili rádi, to já si musela zvykat...no začátky byly těžké...myslím si , že jsem je o nic nepřipravila.....
    Jinak na Váš blog chodím ráda, máte moc krásné a miloučké děti...
    Přeji Vám hodně tvůrčích nápadů a celé vaší rodině zdraví, klid a pohodu.Blanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc Blanko, taky si asi budu ve finále muset zvykat víc já jak on, přesně jak píšete... no mám ještě půl roku abych se na to připravila :)... jsem prostě kvočna, která má ráda ty svoje kuřátka pod křídly... nic naplat :)
      Posílám velký pozdrav ;) Šárka

      Vymazat
  2. Šári, držím Křemílkovi pěsti, ať z něj to prvotní nadšení nevyprchá ... a neboj, my jim tam hlavičky netrháme :o) .... Marki, co učí prcky ve školce

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám předem za všechny vaše komentáře ♥