úterý 31. ledna 2017

Mé veselé jitro...

... není nad příjemný začátek dne... třeba jako ten dnešní... 


... včera večer jsem byla v aťasu a šla spát docela pozdě a když připočtu noční vstávání, tak když mě ráno Terezka budila veselým výskotem z postýlky já se moc vesele necítila... skoro poslepu s ještě zalepenýma očima jsem si jí šla vyzvednout, ale rychle jsem oči vytřeštila... naše slečna totiž se nějakým záhadným způsobem vysoukala z overálku a ještě si sundala plínku, která byla samozřejmě naplněna "zlatem"... (takže paráda :)... tak šup vykoupat, převlíknout a převlíknout postýlku... 
... to už se ale začne ozývat probouzející se Křemulda... "maminkoooo..." jdu za ním a on nešťastně sedí v posteli a já mám pocit, že snad špatně slyším, když špitne... "maminko, já počůral..." Nemůžu se na něj zlobit, protože už ten jeho pohled mluví za to, jak je z toho sám nešťastný... Spí už víc jak čtvrt roku v noci bez plínky a bez nehody... nj,prostě se stane... tak jdeme převlíkat... postel i Křemílka...
... prý všechno "dobré" vždy chodí do třetice... a ani u nás tomu nebylo jinak...
... když už jsem usadila skřítky k snídani, vždy toho využívám svou rychlou chvilkou koupelnovou... stojím v koupelně, a zrovna se chystám namočit obličej do dlaní plných vody, když se ozve z kuchyně rachotící sled zvuků... nořím obličej do té studené vody, držím ho tam dokud  mi v hlavě nedozní "paneboženéééééééééééééé... co to zase je!!!"... 
... nadechnu se a vrátím se do kuchyně a nevěřícně zírám na tu spoušt, kterou má tentokrát na svědomí Šiška, na zemi se válí plech od buchty, rozlitý rendlík s mlékem (což byl asi od začátku její nepovedený cíl)... rozbitá miska, takže spousta střepů a to mléko přes půlku kuchyně... jupííí... Zakazuji Křemílkovi jakýkoliv pohyb ze židličky a jdu si dát další ranní rozcvičku se smetákem a vytírákem...

... tak... je půl 9 a já už stihla čerstvě převléct postele, vytřít a vysát,... to se počítá a tak si myslím, že si konečně zasloužím to kafe...

... dopuji se kofeinem, tulím se s Křemílkem, koukáme na pohádku, Terezka si píská a hraje v sedačce, Šiška je schovaná nevím kde... zase normální ráno... a já doufám, že mám vybráno, protože za hodinu vyrážím směr Praha a nerada bych v tom dnešním duchu pokračovala... venku padají malé zmrzlé krupetka a manžel mi volal ať dáme pozor, že je namrznuto... 

... tak krásný den bez nehod vám všem, moji milí!!!...

:)))

Vaše Šárka ♥

2 komentáře:

  1. Kdyz se dari :-) tak jste si to vybrali rano a ted uz jen stastnou cestuuu! ..mate uzasny dar to popsat tak, ze jsem mela pocit, ze se macham v tom umyvadle taky :-) Innka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc Innko :) a jsem ráda, že cítíte jen tu vodu... :))) Mějte se moc krásně! :)

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a pokud mi budete chtít zanechat komentář, předem moc děkuji ;) Vážím si toho a uděláte mi určitě radost ;)!