čtvrtek 27. října 2016

Spánek je pro nuly...

... užívám si tu vzácnou chvilku... sedím tu a ani nedýchám abych to náhodou nezakřikla...mám hroznou chuť na kafe, ale nechám si jí zajít abych tu nemusela hlučet s kávovarem... oba dva rarášci usnuli... OBA!! ... je to už asi měsíc, co Křemílek přestal po obědě spát. Přes léto to bylo občas, ale teď už je to standard...
Říkám si, že jsem tenkrát, když to bylo poprvé co nechtěl jít chrnět, měla být neoblomná... jenže on tak moc naříkal, že hajíí nééé... a tak jsem si řekla, že pro jednou to přeci nevadí... jenže pak to bylo zase a častěji a častěji neměl čas jít spát, měl prostě důležitější věci na práci... a když jsem se ho snažila do pelíšku uložit i přes jeho protesty, bylo to horší než lepší... a tak to pomalu došlo k tomu, že přestal spát odpoledne úplně...

... jenže ono mu to chybí, to je to nejhorší... kdyby nebyl od malička docela velký spáč tak neřeknu, ale dát odpoledne 3 hodiny nebyl problém. Spíš naopak. Málokdy se stalo, že by spinkal třeba jen hodinku a půl či dvě... takhle už je kolem 4hodiny unavený... jenže nechat ho usnout nemůžu, protože se vzbudí nejdříve v šest a to mám zaručeno, že večer bude jak rybička... zkoušela jsem ho i nechat spát třeba jen hodinku a vzbudit ho, ale bylo to horší než lepší ... jak byl nedospalý, tak byl šíleně protivný...

... a to je druhá věc... asi taky nám přichází období vzdoru... takže musím teď častěji a častěji stanovovat hranice a když se pak dostaneme ke konfrontaci, že něco nesmí, tak ruku v ruce s jeho únavou a přetažeností máme na denním pořádku záchvaty vzteku... nikdy to neměl... a řeknu vám, je to síla... funguje kolikrát jen to nevšímat si ho a nechat ho... jakmile bych s ním začla komunikovat tak zvyšuje obrátky víc a víc... ale hrozně mě to trápí... bojím se jestli mu ty záchvaty vzteku nějak neubližují... je totiž hrozně citlivý... 

... je to boj nervů na obou stranách... snažím se zachovat klid, ale někdy to ve mě tak kyne...
... a když ho podesáté vytahuji z pod stolu (což je teď jeho oblíbená schovka), protože mu potřebuji natáhnout kalhoty abychom se konečně vypravili ven, zatímco Terezka už je připravená v sedačce ... a mě jsou po porodu ještě pořád těsný džíny a tak se v nich fakt pod stolem plíží a dělají různé gymnastické kousky dost nepohodlně... a pak se samozřejmě ještě pořádně při vstávání fláknu do hlavy... takže bych nejradši vyběhla do lesa a tam řvala z plných plic... a když se do toho ještě kolikrát přidá Terezka, který se oblečené a přivázané v sedačce taky už přestává líbit... a já se začínám potit...  tak to bych možná ani vybíhat nikam nemusela, ale klidně bych začla řvát na místě... :)

... a nedávno se mi po podobné akci stalo, že když jsem oba zaparkovala s vypěním všeho, včetně knoflíků na kalhotách, do auta a chystala se vyrazit, tak si tak sedám za volant a najednou kouknu a vedle na sedačce spolujezdce si hoví náš pes, že jako pojede s náma... hrklo ve mě, protože mi došlo, že jsem zapomněla zavřít branku a dost jsem si oddychla, že Mona zaparkovala za námi do auta a že nevzala čáru někam do polí... nejsem si fakt jistá, jestli bych jí v tu chvíli běžela hledat... (no nejspíš jo, ale nechci si to ani představovat...)

... a tak v neposlední řadě se přiznávám, že ten jeho spánek chybí i mě, protože jsem byla zvyklá, že jsem za ty dvě hodiny dokázala udělat spousty práce, kterou teď dělám za běhu s nimi nebo odkládám ... večer se vše snažím dohánět, ale furt mám velké mezery... a strašnej nerv, že něco není hotového a nestíhám...

... a teď, když mám tu vzácnou chvíli bych měla taky běžet dělat něco užitečného... :) 

... áááá tak ne, už slyším Terezku, tak krásný zbytek dne moji milí ;) a pokusím se trochu s psaním zase polepšit, ale večer, když už se k PC dostanu, se mi tak hrozně zavírají oči, že usnu u první napsané věty :)

... a taky vy, kteří jste mi poslali mail a čekáte na moji odpověď, prosím prosím ještě malou trpělivost, prokousávám se jimi postupně co to jde a určitě na vás nezapomenu!!! Naopak jsem ráda za každou vaši reakci a zprávu a vůbec kontakt se světem ;)









... časově jsem to nevychytala a příspěvek vkládám až teď... :)
... zítra je svátek, tak přeji krásný volný den všem, kteří ještě rozeznávají pracovní a víkendové dny jeden od druhého :) ... já už s tím mám docela problém :) ... krom neděle, kdy máme doma tatínka, ale nedávno byl s námi doma i v pondělí a já pak měla celý týden v tom všem nějaký zmatek :) ... my zítra plánujeme jet k našim, o víkendu má děda narozeniny tak budeme tak trochu rodinně slavit :)... a můj drahý s námi bude dokonce celý víkend, chceme pouštět draka, pokud vítr dovolí, a taky doufám, že se dostaneme konečně na dlabání dýní - koupila jsem je už před 14 dny a od té doby je stále vozím v kufru auta... vždycky domu táhnu plné ruce a pak už se nikdy pro ně nevrátím... tak jen doufám, že z nich nebudu mít ve finále po kufru dýňovou fašírku... ach jo...

Krásnou dobrou noc ♥
Vaše Šárka




čtvrtek 20. října 2016

Marodíme...

...minulý pátek jsem psala, že mě svědí nos... babička vždycky říkala, že když svědí nos, tak to mě do večera někdo určitě naštve... tentokrát se však ukázalo, že je to od přicházející rýmy... a vzalo nás to hezky všechny najednou... U mě zůstalo tedy jen u té rýmy a trochu mě pobolívala hlava, ale protože jenom trochu, tak to beru jako že vůbec :) ... za to mrňouskové to chytli aji s teplotou... Byla jsem zrovna na dva večery slaměnou vdovou, a tak jsem si plánovala jak aspoň něco udělám až prťata usnou a ve finále jsem první noc nevěděla ke komu běhat dřív... když to vypadalo že zabrali, tak se jeden s pláčem vzbudil a než jsem ho stačila utišit tak byl vzhůru ten druhej... :( ... druhou noc už to bylo s Terezkou lepší, ale za to Křemílek měl z teploty zlé sny, takže skoro celou noc se budil a proplakal taky...

... a jako na potvoru zrovna o víkendu bylo tak krásně a já ho musela držet doma... :( 

... no a jen co nás začla opouštět nákaza, tak se ukázalo, že Terezce se začínají konečně prořezávat spodní jedničky!... takže poslední dvě noci máme zase trochu okořeněné... :)

... a tak jak jsem si minulý týden pochvalovala že se mi daří plán zvládat, tak budu mít teď co dělat abych  ten týdenní výpadek dohnala... 

... ale co jsem konečně o víkendu zvládla byla zahrádka a tak z největší části je hotovo a i kdybych se tam už nedostala, tak by to pro letošek ani nevadilo :)... všechno se tak krásně podzimně barví!!! A tak já moc doufám, že ještě nějaký ten krásný den bude, abychom si ten víkend vynahradili a mohli někam vyrazit do přírody... 








... nic nového jsem od víkendu ani nenafotila, protože poslední dny jsem měla v ruce, spíš než foťák, kapesníky a odsávačku ... naštěstí je Terezka při odsávání úplně v klidu a zvládnu to s přehledem sama, protože když si vzpomenu jaké boje byli s Křemílkem a museli jsme na něj být minimálně dva a ještě ho celého zabalit do deky... tak nevím jak bych to s ní sama zvládala... a možná i díky tomu, že tak moc nesnesl odsávačku, se Křemílek naučil krásně smrkat do kapesníku už v roce a půl a tak je to teď paráda ;)

... foťák jsem vytáhla až dneska, byli jsme na  výstavě techniky II.světové války za blízkými humny, tak jestli se mi nějaká fotka zdařila, tak vám třeba podám malou reportáž o Křemílkovi mezi vojáky ;)

... tak doufám, že u vás všech je to bez podzimní nákazy a pokud ne, tak ať je co nejdříve dobře!!! :)...

Vaše Šárka



pátek 14. října 2016

... něco jako report tohoto týdne...

... pavučiny vysáty... a vzala jsem to rovnou z gruntu a vysála celý dům... za vřelé asistence Křemílka, takže nám celá akce trvala asi tak o hodinu déle :)... přepravce nakonec nepřijel a balíček dorazil nečekaně až včera... kdy jsem byla čerstvě označkovaná naší princeznou, ale nevadí, pan přepravní byl zase poznamenán čokoládou, prý měl k svačině croissant s nutelou - mňam, to bych si taky dala :)
... a když jsem včera procházela zahradou tak jsem se pořádně rozhlédla... nejsem si jistá jestli jsem to měla dělat a nevím jestli slzy, co se mi draly do očí byli víc ze vzteku nebo z lítosti nad tou kalamitou... z našeho psa zahradník opravdu nebude... 

... protože probíhá výstava ve Velešíně, tak zmizely obrazy z kuchyně... aby tu nebylo tak smutno, tak jsem vyvěsila dílka našeho Křemílka :)¨



... taky jsem se chtěla pustit trochu do podzimního ladění... ale...
.. jediná dekorace u nás doma, která připomíná podzim...
... a pak vřes na stole...




... a myslím, že bude poslední...
... ještě jsem si uvila věneček z plazivce, teda...



... chystám se pověsit světýlka... ale musím pro ně na půdu... tak je dost možné, že je ve finále rozsvítím až na Vánoce... :)

... pracovní plán se mi docela daří plnit... mám rozdělané 3 obrazy (a 2 cedulky), ale třeba včera jsem pracovala pouze na detailech, takže i po dvou hodinách pilné práce mám pocit, že jsem vlastně nic neudělala... naštěstí vím, že tenhle pocit mám v tomhle stádiu vždycky... a pak, když už je ten pocit úplně na vrcholu, tak se najednou vyloupne hotový obrázek ;) ...

... taky se pomalu začínám chystat na prosincovou Třebíč... 
... výstava by měla být plná novinek... 


... a při nákupu jsem byla trochu rozmařilá a nechala se unést a pořídila si tento olej na ředění barev s vůní vlašáků... tak jsem zvědavá... zatím jsem používala pouze lněný... ještě jsem se rozhodovala pro makový... tak třeba příště ;)



... a málem bych zapomněla na úplně nejvíc největší novinku...
... přišla pani pošťačka, že má pro mě balíček... marně jsem lovila v hlavě co jsem kde zase objednala a dokázala na to tak rychle zapomenout, tak se ptám kolik peněz si mám připravit... a ona že nic, že je to jenom balíček a vytáhla krásnou černou igelitovou obálku a já při pohledu na štítek v horním levém rohu začla jásat :)) ... skoro jsem i zapomněla jak se jmenuji, když jsem měla podepsat dodejku :)
... pani pošťačka se smála, takovou radost často nevidí :))

... klapka pro Zlínfest 2017...
... jak jsem poctěna!!! ♥...



... konec reportu a já jdu vymyslet co budu o víkendu vařit a sepsat nákup... než se to zvířectvo probudí...



... potřebná dávka vitamínu doplněna (spolu s nezbytnou kávou samozřejmě) a tak
  den může začít!!!!

...a svrbí mě od rána nos,tak jsem zvědavá kdo mě naštve :) ...tož krásný pátek,moji milí !!!!

Vaše Šárka




středa 12. října 2016

Společný pelíšek...

... pamatujete na příspěvek o Křemílkově pokojíčku? Který jsme chtěli stihnout aspoň vybavit postýlkou než se malá narodí, aby měl svoje vlastní útočiště a klid?... :) a jak myslíte, že to dopadlo ?

... ano, spíme všichni čtyři ve finále spolu v ložnici :)... v pokojíčku jestli usnul dvakrát a stejně se během noci stěhoval k nám :)
... můj milý s úsměvem poznamenává, že vlastně ani třetí dítko mít nemůžeme, protože bychom se do postele už nevešli :)... 




... a i když se ráno budím celá rozlámaná, protože Křemílek se v noci hrozně stěhuje a jednou máte jeho nohu v břiše, pak v oku a pak si na vás třeba i lehne celej... tak to usínání a vědomí jak jsme všichni pohromadě a ještě když se to malé horké tělíčko k vám přitulí, to je nádherný, nepopsatelný a naprosto nenahraditelný dokonalý pocit štěstí... ♥

... napojená dětská postýlka na moji má taky rozhodně své výhody při nočním kojení, kdy mi stačí se k Terezce jenom otočit :) ... večer noci mezi nás do vzniklé mezírky mezi postelemi, dávám kojící polštář na "vyrovnání terénu"... 



...ale proč o tom vlastně píšu? ... vypadá to, že budeme muset postýlce vrátit původní přední šprušličky ... což přes noc to je v pohodě, ale na odpolední spánek už to začíná být nebezpečné... od té doby co se z Terezky stala cestovatelka, tak je to malá všetečka a hned jak se vzbudí, šup otočit na bříško a už zkoumá... takže když ji jdu "vyzvednout" po odpoledním spánku, stále častěji ji nacházím na cestě...






... a tak mi to je trochu líto, že od nás bude oddělená... tedy alespoň dočasně, dokud nezačne běhat a nenaučí se bezpečně slejzat "z výšek"... pak bych klidně postýlku vrátila zpátky k nám... 

... i když, kdo ví co bude za půl roku :) třeba nakonec budou oba spát už "ve svém"... :)

... taky spíte takhle "na hromadě"? a nebo jste to zvládli a vaše postel je pro děti tabu - teda aspoň v noci?

Mějte se moc krásně ;)

Vaše Šárka ♥


PS... bystré oči si jistě všimli, že během focení došlo k označení jednoho z polštářů, tak já mizím převlékat ;) a Křemílek už se taky trochu bouří - včera byl s druhou babičkou u McDonalda (nemám z toho radost, ale tak jednou za čas to přežiju :)) a dostal tam nějakou hračku, kterou se dožaduje smontovat... :) ... venku zase leje jako z konve... tu zahradu snad asi nedodělám... nebo dost možná ani nebudu muset, protože to za mě zvládne Mona... včera jsem si všimla dvou rozhrabaných truhlíků... a vyhrabaného trsu kopretin... bojím se rozhlédnout víc... a pak taky už dneska fakt musím vysát ty pavučiny v koupelně, na které neustále zapomínám a vzpomenu si až večer, když už nechci kvůli dětem zapínat vysavač... a taky se musím obléci, čekám dneska balíček a tak abych neběžela k brance ZASE v pyžamu, dopravce si musí už myslet, že se furt válím v posteli :) ... "Mamííí, maminko, kakat, honééém!!!!".... jojo, tak já už fakt jdu, klikám a publikuji, zkontroluji to po sobě pak... a nebo možná vůbec ;) ...

úterý 11. října 2016

Půlroční koláče...


... tyhle koláče jsou prostě boží! Recept na ně měla mamka dlouhá léta založený a vzpomněla si na něj, když jsme hledaly, co bychom upekly na mou svatbu... tenkrát jsme je napekly poprvé a hned několik dávek... snědli se rychleji než bys řekl švec a od té doby je pečeme několikrát do roka ke každé vhodné příležitosti... mizí stejně rychle... což mi nějak nesedí k názvu :) 
... dokonce jsem si i velikonoční koledníky naučila a víc jak na malovaná vajíčka se k nám vždy těší na koláčky :)


... jsou z kynutého těsta, které se ale nenechává kynout... plnit je můžete tvarohovou, makovou či ořechovou nádivkou a nebo povidlím, s tím si taky rozumí ;)... já tedy za sebe můžu říci, že nejvíc mi šmakují s tvarohem :)

... a tady je recept i pro vás ;) abych o nich pořád jen nebásnila - tož zkuste sami a uvidíte ;) a dejte mi vědět!! :)

500g hladké mouky
1 prášek do pečiva
250g másla (nastrouhaného)
2 vejce
40g droždí
špetka soli
trocha mléka na kvásek
1lžička cukru do kvásku

... nejdříve si nechte vykynout kvásek (kvasnice, vlažné mléko a lžička cukru) a ten pak smíchejte s ostatními přísadami - já dávám do mísy mouku s práškem a špetkou soli, na to nastrouhám máslo, pak udělám důlek a rozbiji do něj dvě vajíčka a zaleji vzešlým kváskem...
... pak vše smíchám a na vále vypracuji rukama těsto... pokud jste zvyklý, rozhodně si můžete práci usnadnit robotem :)

... když je těsto krásně propracované a vláčné tak ho po částech vyválejte asi na 3-5mm tlustou placku, vykrajujte čtverečky, plňte vybranou náplní a zabalte do šátečků... mě se osvědčilo, že je lepší těsto tenčí a šáteček z menšího čtverce... při pečení naběhnou a pokud jsou tlusté nebo velké, tak mají  tendenci se rozbalovat... což ale nic nemění na jejich chuti ;)

... peču je v troubě rozpálené cca na 180st. než začnou růžovět... u mé trouby je to cca 10-15min, ale orientujte se podle zkušeností s tou vaší, protože třeba u mamky či na chalupě je to úplně jinak ;)
... po vyndání z trouby je obalte v moučkovém cukru (stejně jako vanilkové rohlíčky ;))

... tak dobrou chuť ;)







Vaše Šárka ♥


PS...dneska byli naši na vstupní prohlídce u mého zubaře (narozdíl ode mě oni z něj strach nemají, jen jejich zubařka odešla do zaslouženého zubařského důchodu ;) a mamka říká - nás sem objednala dcera, to je ta s tím medvědem... "ááá, pani Svobodová" dostalo se jí odpovědi od pani doktorky....

... tak vida, já věděla, že mé jméno jednou přeci jen vejde ve známost... ;)



... tak pokud tuto podivuhodnou dvojici potkáte, jsme 100% na cestě k zubaři, jen se tak neusmívám :)
... tož krásný večer ;) a nezapomeňte si před spaním pořádně vyčistit zoubky ;P






pondělí 10. října 2016

...povíkendový...

... týden zase splašeně utekl - jak jinak :)... ale na druhou stranu jsem toho i docela dost stihla a dokonce jsem si i s Terezkou jeden den vyrazila do města - původně jsem teda potřebovala jen paletku na míchání barev... ale když už jsem měla tu možnost vyrazit jen s jedním dítkem, tak jsem toho využila a nakoukla taky do HM, kde jsem se teda rozšoupla hlavně v dětským oddělení, ale na cestě od pokladny ven jsem se zamilovala do svetru a tak i maminka si přišla na své... a svetr se teď teda hodí, to vám povím, protože počasí to je teda něco... v pátek, když jsem jela na nákup, jsem se až zhrozila, že mi auto ukazovalo venku 8 stupňů...!!! ... je to ohromný skok, až šílený... když si vezmu, že minulou sobotu jsem se ještě vyhřívala na slunci jako v létě...

... taky jsem oběhla úřady, které jsem tak hrozně dlouho odkládala a tak mám po dlouhé době pocit, že jsem zase něco zvládla :)

... na víkend, respektive na sobotu jsem si spřádala plány, že se pustím do podzimních úprav na zahrádce, ale nějak jsem na to neměla chuť... takže jsem se tam přehrabovala asi hodinku a vzdala to... za to na co mám poslední dobou stále chutě jsou koláče... a tak jsem místo zahradničení odpoledne pekla a když už jsem měla rozehřátou troubu, tak jsem doplnila i zásoby domácího müsli... od té doby co jsem ho asi před půl rokem zkusila, tak už nechci jiné... :)





... díky deštivému počasí čas teď trávíme ponejvíce doma... což na druhou stranu ale nevadí, protože Terezka už zjistila, že se dá pohybovat dopředu a sedět už ji rozhodně nebaví :) ... Křemílek začíná objevovat, že je docela dobré mít dalšího parťáka :) ... Terezku samozřejmě nebaví její mimihračky, ale s vervou se vrhá na Křemílkovo, nejlíp ty, s kterými si právě teď on hraje a tak se z pokojíčku co nejčastěji ozývá: "Néé, to néééé! Mimi to néééé...."

... je to kolikrát docela sranda je pozorovat. Pro Terezku to musí být super mít staršího bráchu. Hltá ho a nemůže z něj spustit oči pokaždé, když je v její blízkosti... a co je fajn, že si spolu zatím dokáží i chvíli hrát... :) samozřejmě, opravdu jde o chvilky ;)... ale vypadají u toho oba tak krásně zaujatě :)




... tady se Křemulda směje,ač to tak možná nevypadá :)


... a jako správnej starší brácha ji učí, jak na to :)


... a naše Mona, to je třetí parťák do celé party. S Křemílkem jsou jedna ruka a Terezka už se taky seznamuje :)







... a taky si už přitápíme v kamnech ... na to se těším vždycky celý rok... jen je mi trochu líto, že máme kamna jen v kuchyni. Sice pravda, trávíme tu všichni nejvíc času, ale kdyby byly v obýváku, kde bych se večer zachumlala na gauč s dekou, stulila se do náruče svého drahého... ♥ áách... 

... ehm, jsem se nějak zasnila a ztratila nit... :)





... tak koukám, že jsem to dneska vzala trochu obšírněji :) ...
... jako tradičně popřeji báječný start do nového týdne ;) nechť je minimálně tak úspěšný jako ten předchozí ;)... počasí se nám asi moc nezlepší co, musím se podívat na předpověď...

... děkuji vám, moji milí, za vaše návštěvy a komentáře a maily ;) MOC mě vždycky potěší ;)

Vaše Šárka ♥


úterý 4. října 2016

Má pomalá jitra...



... přesně takhle to mám nejradši... nejsem rozhodně žádný skřivan... neumím jak můj drahý vyskočit z postele na zazvonění prvního budíku... já si vždycky ten budík posouvala a vstávala asi až na třetí alarm... pak jsem budík přestala úplně používat, nějak mě vnitřně znervozňoval, že mi vlastně přikazuje vstát a o to víc se mi nechtělo, tak jsem se naučila budit sama... jako opravdu to fakt posledních asi 5 let fungovalo, ani jednou jsem nezaspala a do práce nepřišla pozdě...(no i když jednou ano, ale to je jiný příběh a se zaspáním neměl nic společného ;) ... spíše s tím, že jsem zapomněla klíče v autě a byla doma zamčená, musela jsem tedy volat našim, aby mě přijeli vysvobodit a do práce, omluvit se, že dorazím pozdě... důvod samozřejmě vzbudil u šéfa pobavení, jak si mě muž hlídá, že mě doma zamyká a nepouští ani do práce...) ... prostě se tělo naučilo ;)

... a když už se teda přinutím opustit vyhřátou postýlku, tak mi docela chvíli trvá než se nastartuji... nejradši mám, když můžu vstát sama, do tichého domu, usadit se v šeru kuchyně či když počasí dovolí venku a vychutnat si v klidu svůj ranní hrneček kávy... nastartovat mozkové závity, setřídit myšlenky na to, co mě dneska čeká, upříst si pomyslný harmonogram a plán... a prostě jen tak v klidu pobýt... stačí mi čtvrthodinka... a pak den může naplno začít :)

... když se mi "podaří" vstávat nastejno se skřítky, nějakou dobu mi pak trvá než se "nahodím"... jsem fakt značnou dobu docela marná :) ... ten svůj ranní rituál prostě potřebuji :) a je jedno jestli jsem spala celou noc jako jelimánek a nebo se budila na kojení co hodinu... což je posledních 5 měsíců taková klasika ;)



... a co vy moji milí? ... jak to máte vy? :)

... když tak koukám ven, jsem docela ráda, že tam zatím nemusím... u nás leje jako z konve a dle větví jabloně to vypadá i na docela větrno... pro Křemílka si dneska přijede babička, tak by bylo fajn, kdyby se to vybralo, že by mohli na výlet nebo alespoň na hřiště, já mám plánovaný den pracovní a to mě zase na druhou stranu baví, když mi kapky deště stékají po okně nad pracovním stolem... :)

... každopádně vám všem přeji krásné a positivně naladěné ráno a celý den!!!

Vaše Šárka ♥

PS: když jsem v minulém příspěvku slibovala, že vám dám na chvíli pokoj, myslela jsem tím ale jen od své tvorby ;) ... můj malý barevný deníček budu plnit dál, tak doufám, že jsem vás teď nezklamala ;)



pondělí 3. října 2016

Výherce... :)

... Dášo!... gratuluji Vám ;)

... a jdu poslat info do emailu...


... a všem ostatním moc a moc děkuji za účast ♥ ...

Vaše Šárka


PS:... další giveaway plánuji před Vánoci ;) tak se budu těšit, tentokrát jste mě šetřili a tak si to beru k srdci ;) a dám vám na chvíli se svými andělkami (a nejen s nimi) pokoj ;) slibuji!!! ... opouštím teď na chvíli volnou tvorbu a vrhám se zase do zakázek... ;) mám sepsaný přesný plán a naplánovaný pravidelný pracovní režim... tak doufám, že už nebudu muset posunout jediný termín ;)... tak moc si vážím všech, co mají se mnou takovou trpělivost ♥

... tak řádné vykročení do nového týdne, moji milí ;)...


neděle 2. října 2016

Pozvánka...

... tááák, hotovo :) ... od včerejška se mými obrázky můžete "naživo" pokochat ve Velešíně v kavárně Jakub, kde vám k tomu ještě uvaří dobrou kávu, či načepují pivo a nebo nalijí sklenku vína ;) ... jak jen libo ;)



... a pár fotek pro vás všechny ;)... třeba se rádi potěšíte virtuální prohlídkou i vy, kdož se nedostanete osobně ;)

  














 ...

... až mě udivilo, jak jsem tentokrát zvládla vše relativně v klidu :)... bez stresu a vše jsem měla připraveno už dva dny dopředu!!!! I můj drahý se divil ;)

... víkend trávíme u našich, manžel s dědou pracovně (předěláváme střechu...) - a my s babičkou "relaxujeme" s prťaty ;)... užívám si toho rozmazlování maminčiny kuchyně a dokonce jsem se odpoledne na celých 10 minut jen tak rozplácla v trávě a nechala se hýčkat podzimním sluníčkem :)
... dneska už se značně ochladilo, tak asi zatopíme v kamnech ;) a k obědu budou řízky ♥ a ke kafi babiččina bábovka :) ... mňam 

... a ještě připomínám, že dneska je poslední den mojí malé GIVEAWAY o cedulku s andělkou ;) - tak kdo se chcete ještě zúčastnit, můžete - klik tu ...

... tak užívejte a příští týden se na vás zase moc těším ;)

Vaše Šárka ♥