úterý 4. října 2016

Má pomalá jitra...



... přesně takhle to mám nejradši... nejsem rozhodně žádný skřivan... neumím jak můj drahý vyskočit z postele na zazvonění prvního budíku... já si vždycky ten budík posouvala a vstávala asi až na třetí alarm... pak jsem budík přestala úplně používat, nějak mě vnitřně znervozňoval, že mi vlastně přikazuje vstát a o to víc se mi nechtělo, tak jsem se naučila budit sama... jako opravdu to fakt posledních asi 5 let fungovalo, ani jednou jsem nezaspala a do práce nepřišla pozdě...(no i když jednou ano, ale to je jiný příběh a se zaspáním neměl nic společného ;) ... spíše s tím, že jsem zapomněla klíče v autě a byla doma zamčená, musela jsem tedy volat našim, aby mě přijeli vysvobodit a do práce, omluvit se, že dorazím pozdě... důvod samozřejmě vzbudil u šéfa pobavení, jak si mě muž hlídá, že mě doma zamyká a nepouští ani do práce...) ... prostě se tělo naučilo ;)

... a když už se teda přinutím opustit vyhřátou postýlku, tak mi docela chvíli trvá než se nastartuji... nejradši mám, když můžu vstát sama, do tichého domu, usadit se v šeru kuchyně či když počasí dovolí venku a vychutnat si v klidu svůj ranní hrneček kávy... nastartovat mozkové závity, setřídit myšlenky na to, co mě dneska čeká, upříst si pomyslný harmonogram a plán... a prostě jen tak v klidu pobýt... stačí mi čtvrthodinka... a pak den může naplno začít :)

... když se mi "podaří" vstávat nastejno se skřítky, nějakou dobu mi pak trvá než se "nahodím"... jsem fakt značnou dobu docela marná :) ... ten svůj ranní rituál prostě potřebuji :) a je jedno jestli jsem spala celou noc jako jelimánek a nebo se budila na kojení co hodinu... což je posledních 5 měsíců taková klasika ;)



... a co vy moji milí? ... jak to máte vy? :)

... když tak koukám ven, jsem docela ráda, že tam zatím nemusím... u nás leje jako z konve a dle větví jabloně to vypadá i na docela větrno... pro Křemílka si dneska přijede babička, tak by bylo fajn, kdyby se to vybralo, že by mohli na výlet nebo alespoň na hřiště, já mám plánovaný den pracovní a to mě zase na druhou stranu baví, když mi kapky deště stékají po okně nad pracovním stolem... :)

... každopádně vám všem přeji krásné a positivně naladěné ráno a celý den!!!

Vaše Šárka ♥

PS: když jsem v minulém příspěvku slibovala, že vám dám na chvíli pokoj, myslela jsem tím ale jen od své tvorby ;) ... můj malý barevný deníček budu plnit dál, tak doufám, že jsem vás teď nezklamala ;)



2 komentáře:

  1. Milá Šárko , mám to stejně. Ráno bych spala až do ... za to večer se mi dělá úplně nejlépe. Není u mě překvapením, že nejlepší nápady mě políbí klidně ve dvě ráno. I tady dnes lije jako z konve. Pá Věrka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, taky mi nejvíc múza líbá večer v posteli před spaním... a pokud jsem líná a nápad si nestihnu poznamenat, tak mám skoro jistotu, že ráno ho prostě už z hlavy nevydoluji :)))

      Vymazat

Děkuji za návštěvu a pokud mi budete chtít zanechat komentář, předem moc děkuji ;) Vážím si toho a uděláte mi určitě radost ;)!