sobota 9. července 2016

Bláznivé ráno "ahoj..."!!!

... notuji si v hlavě vypůjčenou melodii z reklamy na nějakýto sirup... (nevím o jakou značku jde a zpívá se tam o vousatém létu... a běhá tam vousatý chlapeček, což mi vždycky tak nějak vyděsí...:))...

... chtěla jsem napsat krásné dopoledne, moji milí, ale s hrůzou zjišťuji, že nám hodiny nějak rychle pokročili přes poledne, tož teda to zaobalím na přání krásné soboty ;)

... Terezka se včera ještě kolem půl 11hod večer tvářila následovně...

Spát?... já?... to jako určitě ne :))
 a po spaní nebylo ani památky... jako celý den... nechápu to, musela být přeci už unavená ne?? :) já teda jako už byla... :) ale po jedenácté hodině se nám podařilo oběma nechat se odnést do krajiny snů... jupíí :)
Ráno jsem promnula oči před sedmou hodinou, s tím, že po nakojení vyskočím s postele, abych to stihla dřív než Křemílek :) ... ale nějak se to najednou stalo ... a o hodinu a půl později mě budí ze sna (a zrovna byl tak hezký :))) Křemílovo "Mamííííííí..." ... no paráda :) tak to jsem si hezky pospala... :)... z ložnice už se ozývá další "Mamíííí..." tentokrát už úpěnlivější... tak se hrabu z peří a volám "jojo!!! už běžíííím..." :)

... skočí mi na záda, jak už to máme spolu nacvičené a já "pytel brambor" nesu do kuchyně popoháněná slovy "mamíííí ňamííí..." - ano, zjistil, že se to hezky rýmuje a používá to moc rád :)))

"jojo, hned to bude miláčku, jenže protože si maminka dneska trochu pospala, musíš chvilku vydržet..."
"mamííí ňamíííí..." budiž mi jasnou odpovědí :))))

... a teď se přiznám, má výchova občas selhává, a ač jsem vždycky tvrdila, že to  u nás JAKO FAKT NIKDY nebude ... otvírám notebook a pouštím pohádku... jj, je to tak... selhala jsem... :(

... a tak Křemílek kouká na "bubudydy"(takový velký auta, který se mění v bubáky...velmi oblíbené teď...) já vařím kaši a zdá se, že se u nás vznáší docela klid... avšak najednou spustí Terezka... nojo, už je to dvě hodiny od kojení, tak je jasné, má na to právo... nu což, dám Křemílkovi výbornou ranní kašičku se smetanou a borůvkami...



...jako každé normální ráno věřím, že v klidu začne snídat a já mezitím nakojím... hehe... dneska kaše nezabrala... ani ta hromada sladkých borůvek... jen se malá přisaje, tak se za nedlouho ozve "mamííííí......".... "mamííííí...".... když nějakou chvíli nereaguji tak nabere grády... "maaaaamííííííííííííííííí..." ... tak jo, už jdu... jen se zvednu tak samozřejmě začne brečet Terezka... však já se za chvíli vrátím, neboj.
... Křemílek potřeboval podat autíčko, no dobře... ale koukám, kaše netknutá... ach jo,... kroutí hlavou "ňami ne"... a ukazuje na kaši. Otočí se směrem k lince, ukáže na ni a řekne "Brmbrm ňami..." - v překladu je to smoothie, které se se mnou naučil pít a vyžaduje ho stále a nejlíp i místo každého jídla... Jindy by mu to prošlo, ale dneska ne, protože za chvíli si ho má vyzvednout babička s dědou a jedou na výlet a na Borůvkobranní a tak je potřeba, aby měl v bříšku pořádnou snídani... tak se ho snažím několika lžičkami sama nakrmit a vracím mu lžičku do ruky, že teď hezky sám, a letím k Terezce, která se též domáhá zbytku snídaně... upf... tak chvíli klid... hurá... vypadá to,že Terezka i na chvíli zabere a dotáhne si dopoledním šlofíkem včerejší nespací den... užužuž by to klaplo, ale to by se nesmělo ozvat z kuchyně "mamíííííí..." ... pomalu se zvedám od Terezky, bohužel s rizikem, že ještě nezabrala natolik, aby mou nepřítomnost nepocítila... a utíkám za Křemuldou, který mi opět vrací kaši se slovy - "Brmbrmňami..." ... OKA, tak jo, jinak s tebou to dneska asi nepůjde, ale dostávám spásný nápad, to smoothie mu udělám z té kaše :) on ji vysosne a bude a výživová hodnota zůstane :) tak tedy nesu na stůl skleničku s rozmixovanou ovesnou kaší a spouuuustou borůvek, zapíchnu mu do toho brčko a běžím k Terezce, která se samozřejmě mezitím vzbudila... tak uspávací ritál znovu... ale z kuchyně opět "mamíííí..." - no je tohle možný?.... tak co je to teď... přijdu a nechápu... ze skleničky neubylo ani hltu, ale Křemílek si mezitím brčko rozkousal natolik, že bylo naprosto nepoužitelný... fakt to nechápu... normálně to nedělá, hezky poslušně sosá jako čmeláček... ach jo, dáme nové brčko... 
To už ale naše psí slečna venku zjistila, že jsme vzhůru a začla se dožadovat puštění dovnitř... což dělá to normálně, že si kníkne pod oknem, ale dneska, aby asi opravdu měla jistotu, že o ni víme, tak si vyskočila na lavičku pod oknem a kouká nám přes parapet do okna... a uvidí ji Křemílek, vyskočí na židli ukazujíc "HAFHAF..." a jak zbrkle vyskočí a mávne rukou.... máme borůvkobranní i my... sklenička s fialovou tekutinou teče po stole, po židli, po zemi, po Křemílkovi... a Křemulda stojí na židli a volá "jéjee.." a na to se venku ozve rána... protože jak Mona skákala do okna, strhla květináč s kytkou... paráda...
... nádech, výdech, úsměv ... a v klidu Křemílkovi říkám, že to nic, že uděláme nový jo? ... a on se ke mě natáhne a obejme mě kolem krku... cožpak se můžu zlobit? ... a tak ho utřu od borůvek, udělám mu do skleničky nové a teď už opravdu jen borůvkové ňami, posadíme se v kuchyni na zem, držím mu skleničku a on ho celé naráz vycucne.... No, tak jo, tak dneska nám ta kaše fakt asi souzena nebyla... :) 
... tak se jdeme obléci, protože za chvíli by tu děda s babičkou měli být, tak ať nemusí čekat... v pokojíčku zjišťuji, že Terka nespí, ale kouká, no naštěstí aspoň nebrečí :)... 
... jen jsem Křemílka oblékla, je tu babi a děda, paráda :) ... sice Křemílek chvíli protestuje, protože se chce zrovna teď houpat a né jet na výlet... ale když mu slíbíme, že na výletě taky bude "houpy", tak nakonec poslušně odcapká do auta :)... upf... a je po 11hod... paráda, a já ještě nezačla vařit a ve 12hod přijde hladový otec rodiny... tak to je nejvyšší čas... jenže Terka už se hlásí o slovo a značně... a do toho telefon... ááá manžel ... volá, že dorazí až v jednu hodinu, jestli to kvůli obědu nevadí... "Vůbec ne miláčku ♥"... mám hodinu navíc, paráda :) 
... vážu Terku do manduky a jdeme vařit... na plotně bublá polévka, v troubě je kuře a na břiše stále víc a víc nespokojená Terezka... normálně mi v nosítku vždycky usne, normálně v tuto dobu už má i odpolední spánek za sebou, ale dneska je všechno od normálnosti daleko... ale stejně už je čas na další kojení, tak jdeme na to... a jupííí, při kojení Terezka usne. Konečně!!! Mizím dodělat oběd, blíží se jedna hodina :) a můj drahý je za dveřmi :)
... doma klid, dítě spí, oběd voní... no prostě pohoda ne? :)))

.... "ahoj lásko :) oběd je hotov, za chvíli můžu nosit na stůl :)... je polévka, kuře a kuskus..."....
... následuje vyděšený pohled... manžel je totiž na českou klasiku... všechno co má náznak zdravé výživy pro něj děsivá noční můra... nojono... ale když já jsem ty brambory holt zapomněla koupit... :(

"Pro jednou to přežiješ miláčku, ne?"
"No tak dobře... pro jednou jo... ale..."



... budí se Terezka, běžím za ní a dovětek už neslyším...:).... nebo radši neslyším :)


Vaše Šárka

PS. a chcete se na konec ještě zasmát? :)... před dvěma dny jsem si řekla, že by bodla letní pedikůra... a tak dva dny už i mé nohy mají od NORMÁLNOSTI daleko... už ani nevím kdo či co mě najednou nutně potřebovalo... :)


... možná jsem si ji mohla dodělat teď, místo toho abych napsala tenhle blog... ale když já prostě musela :)... noha počká... a kdo ví, třeba než se dočká dokončení, bude tento styl hitem letošního léta a já budu jako první IN :)))


Přeji krásné normální i nenormální dny ♥ !!!


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za návštěvu a pokud mi budete chtít zanechat komentář, předem moc děkuji ;) Vážím si toho a uděláte mi určitě radost ;)!