pondělí 15. prosince 2014

Třetí adventní...

... neděle za námi... a já jsem vám všem, moji milí, tady na blogu nebyla schopna přidat ani jeden příspěvek a popřát krásný dosavadní adventní čas... jsem strašná ostuda...

... tento rok mám z Vánoc různorodé pocity... na jednu stranu se na ně těším, na druhou  stranu mi je z nich hrozně smutno... u stolu se nás sejde polovina... maminka mohla být na Vánoce doma, ale nakonec ji kvůli komplikacím nepustili, musí být stále pod dohledem lékařů... :( 

... ale i přes to, že budou letošní Vánoce smutnější než ty předchozí, chci, abychom si je na maximum užili, protože budou Křemílkovo první. A je fakt, že on to ještě až tak nevnímá, ale myslím si, že je to důležité... jsou to naše první opravdu RODINNÉ :)

... jéžiš, jak já si naivně minulý rok říkala, jak tento bude všechno jiné, protože budu všechno STÍHAT a mít na vše dost ČASU :))))) protože budu přeci doma na té mateřskééé :)))a dovolené k tomu :)))) 


... a tady pár fotek od nás :)) ... zase je fakt, že po 5letech vánočně ladím už od začátku prosince a ne jako vždy 23.prosince večer :))) ...

... jehličí už voní v kuchyni... :) 

 ... ty andílky mám už hrozně dlouho, víc jak 10let, pamatuji si, že tenkrát stáli dost peněz... koupila jsem si je za jednu z mých prvních výplat... a myslím, že se investice vyplatila, protože i po těch letech se mi neomrzeli :)... ta proutěná"váza" je vlastně svícen, dostala jsem ji (nebo vlastně "ho") v létě od jedné mé milé zákaznice, využita na 100% ;)



...adventní svícen (nebo vlastně svícny...:)) mám letos nový... zamilovala jsem se do něj na první pohled... je od úžasné keramičky Lenky ... 


 ... a nemá chybu... ♥





...a včera jsme dokonce už nazdobili stromeček venku pod pergolou... jak bude chvíle, nafotím... :) 

... tak prozatím mějte krásný, voňavý a pohodový předvánoční čas a já se na vás budu zase co nejdříve těšit!!! :)

Vaše Šárka




pondělí 1. prosince 2014

ARTFEST 2014...

... velký zážitek, obrovská zkušenost, ale také velká pochybnost, jestli se příště nechám naverbovat...
... proč?...

... možná to bylo tím vstřebáváním všech dojmů a pojmů... možná také tím, že nejsem v poslední době, zvyklá na tak velký cvrkot lidí... ať tak či tak, bylo to pro mě dost vyčerpávající... první den jsem se nemohla dočkat konce a rychle upalovala domů...

... lidí chodilo hodně, byli úžasní... měla jsem obrovskou radost z každého, kdo se zastavil v mém boxu a odcházel s úsměvem a prý pohlazen po duši... to je vlastně to největší ocenění, které si mohu přát... 

... zároveň ale, když jsem se rozkoukala kolem sebe... neustále jsem se ptala... co tu vlastně jako dělám?? Všude okolo lidé, co jsou opravdoví UMĚLCI... a já?? ... o ně se také pokoušel při míjení mého boxu úsměv (v tom lepším případě), ovšem úplně z jiného důvodu... :) teď se nad tím pousmívám, ale v tu chvíli mi šly skoro slzy do očí...

...pochybnostmi sama o sobě jsem se trápila celou sobotní noc...a ano... i myšlenka na to, že štětce navždy odložím a zavřu do temného šuplíku mě napadla... ale zase na druhou stranu bych to pak nebyla já... něco by mi chybělo... :)

... jak jsem již mnohokrát uvedla... nejsem umělec jsem naprosto obyčejná holka co ráda maluje a má svůj svět a tou zůstanu a jsem moc ráda :) a vám všem, kdo se těšíte pohledem na mé obrázky a cítíte pohlazení po duši děkuji!!! ♥







... akce jako taková byla však krásná a myslím, že si návštěvníci přišli na své, protože ke kochání a obdivování tam bylo toho hodně... a pro mě to byla velká zkušenost, a každá taková je důležitá a dobrá a vždy nás někam posune... kam posune mě jsem zvědavá :)

Vaše Šárka ♥