středa 26. listopadu 2014

Když anděl strážný zaspí...

... mám pocit, že ten můj tak nějak chrní už od jara... 


... tenhle rok ještě neskončil a já vím, že ho budu mít v paměti jako ten nejzlomovější v celém svém životě... nemůžu říkat, že je plný jen špatných věcí... jen je té bolesti tak nějak moc... hlavně nečekané rány... 
... když šla na jaře babička na operaci kyčle, nikdo nečekal, že se už domů nevrátí... že jí najdou metastáze v mozku a do tří měsíců už s námi nebude... 

... měsíc na to ulehla mamka... mysleli jsme původně, že je to z nervů... ve finále jí našli něco na děloze a šla na operaci... nikdo nečekal, že dva dny po operaci dostane sepsi do krve, selžou jí funkce a bude napojená na přístroje na ARU, v umělém spánku a verdikt doktorů - 3hodiny života...

... ten nepředstavitelný šok těžko popsat... bezmoc... bolest... tolik jsem toho nestihla mamce říct... a je to vůbec možné, že už jí nikdy neobejmu...? hrozné okamžiky...

... stal se ale malý zázrak... její anděl stál u ní... a po 3týdnech boje a operací nám dávají naději, že mamku na vánoce budeme mít doma... stav je vážný, stále... verdikt je jasný... rakovina... ale já jsem štastná za tu šanci, že ještě spolu prožijeme pár chvil... mamka je rozhodnutá bojovat co to půjde...

... bylo to hrozné období... 

... ale asi to všechno není jen tak... něco nám to chce říci, někam posunout... pomoci si uvědomit spousty věcí... protože já věřím, že se věci nedějí jen tak... zbytečně...

... trochu se bojím radovat z náhlého obratu věcí, protože tomu stále ještě nějak nemůžu uvěřit a stále čekám nějakou další ránu... ale snažím se... musím...

... osud asi věděl proč mi minulý rok seslal semínko naprosto neplánovaného Křemílka... je to moje síla, vůle, důvod...

Přeji všem, ať vaši andělé nad vámi neustále bdí a když už si budou chtít zdřímnout... ať se probudí v ten pravý okamžik!!!



Vaše Šárka ♥

2 komentáře:

  1. Šárinko moc objímám ♥♥♥ A přidávám se k těm, co měli rok na houby... Moje babička sice žije, je jí 92 let, ale propukl u ní Alzheimer a z té neuvěřitelně silné ženy se stala stařenka. Nikdo jsme si neuměli představit, že bude jednou stará... ani když jí bylo 90 let. A tatínek, chodí na chemoterapie, je po operaci střeva... ale bojuje, žije a je neuvěřitelný. Nikdo by nevěřil s čím bojuje ;-)
    Držím Vám palce, je to život a život je boj ♥ Držte se a mamince hodně síly a hlavně úsměv na tvář, protože jak je známo, s úsměvem jde všechno líp ♥
    Objímám

    Lenka

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Šárko, rozumím, chápu...také bojuji....a doma mám 6 letou holčičku...musím to dát. Ona víra dělá divy...vede vždy k dobru a ze tmy... Moře pozitivní energie posílám. Tvé brazy jsu kouzlo...nádhera....dotek z nebe...Věrka ♥

    OdpovědětVymazat

Děkuji za návštěvu a pokud mi budete chtít zanechat komentář, předem moc děkuji ;) Vážím si toho a uděláte mi určitě radost ;)!